LONDÝN – Loňský skandál kolem sazby LIBOR londýnskou politickou obec šokoval. Navzdory všemu, co se do té doby odehrálo, veřejnost i její zástupce ohromilo zjištění, že bankéři z osobního prospěchářství systematicky podrývali základy globálního tržního standardu – který má navíc v názvu Londýn. Britský ministr financí George Osborne cítil povinnost zahájit parlamentní vyšetřování. Po roce práce Parlamentní komise pro standardy v bankovnictví konečně 19. června snesla své veliké vejce.
Bankéři budou výsledek rozhodně považovat, jak v Anglii říkáme, za „kurátovo vejce“ (mladý duchovní na dotaz, zda se mu zamlouvá zkažené vejce, které mu podal jeho biskup, odpověděl, že „má své dobré stránky“). Hrdlo se jim sevře nad doporučením komise, aby se nedbalé jednání, které povede k sanaci bank z peněz daňových poplatníků, nově stalo trestným činem a aby tento přístup ještě upevnil režim „vysoce postavených osob“, v němž se každá funkce banky bude připisovat konkrétnímu jedinci, hnanému k osobní odpovědnosti, kdykoli by se něco zvrtlo.
Komise prohlašuje, že „vrcholní bankéři se vyvlékli ze zodpovědnosti za pochybení vzniklá za jejich dohledu tvrzením, že nic nevěděli, a skrýváním se za kolektivní rozhodování“. Její členové chtějí, aby to už nebylo možné. Bude-li po jejich, důsledkem nedbalého nakládání s bankovními aktivy bude odnětí svobody, aniž by finanční ředitelé vesmíru měli po ruce kartičku „bezplatné propuštění z věznice“ jako v monopolech.
LONDÝN – Loňský skandál kolem sazby LIBOR londýnskou politickou obec šokoval. Navzdory všemu, co se do té doby odehrálo, veřejnost i její zástupce ohromilo zjištění, že bankéři z osobního prospěchářství systematicky podrývali základy globálního tržního standardu – který má navíc v názvu Londýn. Britský ministr financí George Osborne cítil povinnost zahájit parlamentní vyšetřování. Po roce práce Parlamentní komise pro standardy v bankovnictví konečně 19. června snesla své veliké vejce.
Bankéři budou výsledek rozhodně považovat, jak v Anglii říkáme, za „kurátovo vejce“ (mladý duchovní na dotaz, zda se mu zamlouvá zkažené vejce, které mu podal jeho biskup, odpověděl, že „má své dobré stránky“). Hrdlo se jim sevře nad doporučením komise, aby se nedbalé jednání, které povede k sanaci bank z peněz daňových poplatníků, nově stalo trestným činem a aby tento přístup ještě upevnil režim „vysoce postavených osob“, v němž se každá funkce banky bude připisovat konkrétnímu jedinci, hnanému k osobní odpovědnosti, kdykoli by se něco zvrtlo.
Komise prohlašuje, že „vrcholní bankéři se vyvlékli ze zodpovědnosti za pochybení vzniklá za jejich dohledu tvrzením, že nic nevěděli, a skrýváním se za kolektivní rozhodování“. Její členové chtějí, aby to už nebylo možné. Bude-li po jejich, důsledkem nedbalého nakládání s bankovními aktivy bude odnětí svobody, aniž by finanční ředitelé vesmíru měli po ruce kartičku „bezplatné propuštění z věznice“ jako v monopolech.