Uvěří Číňané úvěrům?

Za starých časů, kdy čínskou ekonomiku dusilo komunistické centrální plánování, byly měřítkem hospodářského pokroku investice do fixního majetku. Čím více se vyrobilo oceli, odlilo betonových panelů a vyčerpalo surové nafty, tím lépe. Ekonomika založená na spotřebě, jíž tehdy zjevně podlehl kapitalistický Západ, byla odepisována jakožto papírový tygr.

Navenek se toho příliš nezměnilo. Čína je i nadále posedlá investicemi – výstavba továren a infrastruktury představovala v loňském roce 41% HDP a přibližně polovinu hospodářského růstu. Přetrvávající vysoká míra investic do fixního majetku v této zemi má navíc svou logiku – stavba silnic, vodovodů, systémů podzemní dopravy, telekomunikačních sítí a továren na elektroniku je přesně tím, co musí obrovská a rychle se modernizující země dělat.

Vedení komunistické strany však rozhodlo, že v příštím desetiletí se stanou novým pilířem ekonomické výkonnosti kadeřníci, účetní, hostesky v karaoke barech, turističtí průvodci a filmoví režiséři. Zatímco se investiční růst zpomaluje a vývozní trhy zažívají nevyzpytatelné hospodářské cykly a protekcionistické nálady, Čína bude svou tvorbu pracovních míst a příjmy stále více opírat o spotřebu – právě v sektoru služeb je totiž spotřeba nejvyšší.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/bFCdtGy/cs;