0

Kreativní Evropa

LUBLAŇ – Na jarní schůzce Evropské rady 13. až 14. března odstartují vedoucí představitelé členských zemí EU druhý cyklus Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, která byla zahájena v roce 2000 s cílem učinit z EU nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku na světě. Současný ekonomický vzestup EU naznačuje, že tato strategie funguje, zejména po jejím obnovení v roce 2005. Některé oblasti, v nichž by mohla Evropa získat konkurenční výhodu, jsou však zanedbávány. Jednou z takových oblastí je kreativita.

Lisabonská strategie za mnohé vděčí rakouskému ekonomovi Josephu Schumpeterovi, který tvrdil, že zisk pramení z inovací. Je to přiměřený evropský kompromis mezi teorií, že zisk pochází z vykořisťování (Marx), a názorem, podle něhož jde o výsledek transakcí, díky nimž jsou obě strany spokojenější než předtím (Friedman). Zároveň je přiměřený pro ekonomiku, v níž zboží a služby uspokojují potřeby lidí a kde si výrobky konkurují na základě svých technických nebo funkčních vlastností.

V postindustriálních společnostech však spotřebitelé hledají u výrobku více než jen funkčnost. Relativně prosperující Evropané mají sklon nekupovat auto pouze k tomu, aby se dopravili z bodu A do bodu B, nekupovat boty pouze proto, aby měli nohy v suchu, nekupovat hodinky jen kvůli ukazování času nebo lahev vody pouze kvůli uhašení žízně. Kupujeme věci, které pro nás znamenají více než jen to, k čemu je používáme.

Neuchopitelné charakteristiky, jež činí výrobek něčím více než pouze užitečným předmětem, jsou tím, co odlišuje drahé výrobky od levných – patří sem i design, značka a ekologická šetrnost. Zároveň jsme možná ochotni platit více za výrobky vyrobené doma, na bezpečném pracovním místě, bez dětské práce atd. Tyto vlastnosti jsou – pro obecnou kulturu – úzce propojeny s hodnotami a morálkou převládajícími na trhu.