LONDÝN – Pandemie staví vysoce zadlužené chudé země před osudové dilema. Jak si loni v dubnu posteskl etiopský premiér Abiy Ahmed, laureát Nobelovy ceny míru, lídři jsou nuceni si vybrat, jestli budou „dál splácet dluh, anebo zdroje přesměrují do záchrany životů a živobytí“. Když zvolí to druhé, často se budou muset zpovídat Číně – největšímu bilaterálnímu věřiteli Afriky.
Aby Etiopie mohla reagovat na covid-19, bylo podle Ahmeda nezbytné moratorium na splátky dluhu. Takové moratorium mělo Etiopii – jedné z nejchudších zemí světa – ušetřit 1,7 miliardy dolarů od dubna 2020 do konce roku a 3,5 miliardy dolarů v případě prodloužení do konce roku 2022. Účinná reakce na covid-19, poznamenal tehdy, by stála tři miliardy dolarů.
Angolu dluhové moratorium skutečně zachránilo, alespoň prozatím. Společně s Čadem, Konžskou republikou, Mauritánií a Súdánem byla Angola pod silným finančním tlakem, v důsledku zhroucení komoditních cen vyvolaného krizí covidu-19. V září však Angola dosáhla dohody se třemi svými významnými věřiteli, včetně Čínské rozvojové banky (CDB, jíž Angola dluží 14,5 miliardy dolarů) a Čínské exportní a importní banky (Exim banky, jíž dluží 5 miliard dolarů), že v průběhu příštích tří let získá 6,2 miliard dolarů v úlevách od dluhu.
LONDÝN – Pandemie staví vysoce zadlužené chudé země před osudové dilema. Jak si loni v dubnu posteskl etiopský premiér Abiy Ahmed, laureát Nobelovy ceny míru, lídři jsou nuceni si vybrat, jestli budou „dál splácet dluh, anebo zdroje přesměrují do záchrany životů a živobytí“. Když zvolí to druhé, často se budou muset zpovídat Číně – největšímu bilaterálnímu věřiteli Afriky.
Aby Etiopie mohla reagovat na covid-19, bylo podle Ahmeda nezbytné moratorium na splátky dluhu. Takové moratorium mělo Etiopii – jedné z nejchudších zemí světa – ušetřit 1,7 miliardy dolarů od dubna 2020 do konce roku a 3,5 miliardy dolarů v případě prodloužení do konce roku 2022. Účinná reakce na covid-19, poznamenal tehdy, by stála tři miliardy dolarů.
Angolu dluhové moratorium skutečně zachránilo, alespoň prozatím. Společně s Čadem, Konžskou republikou, Mauritánií a Súdánem byla Angola pod silným finančním tlakem, v důsledku zhroucení komoditních cen vyvolaného krizí covidu-19. V září však Angola dosáhla dohody se třemi svými významnými věřiteli, včetně Čínské rozvojové banky (CDB, jíž Angola dluží 14,5 miliardy dolarů) a Čínské exportní a importní banky (Exim banky, jíž dluží 5 miliard dolarů), že v průběhu příštích tří let získá 6,2 miliard dolarů v úlevách od dluhu.