BOSTON – Jak se dozvídáme víc o hrozbě podřadných a padělaných léčiv, začíná být jasné, že jde o mnohem větší problém, než se dříve myslelo. Jedná se přitom o metlu, již nejbolestivěji pociťují v rozvojových zemích, kde falešná a nekvalitní farmaceutika každoročně usmrtí přes 500 000 lidí a milionům uškodí tím, že přispějí ke vzniku onemocnění, pro něž dnes neexistují účinné terapie.
Problém ještě zhoršuje přístup tvůrců politik v rozvojovém světě, kteří mají mnohem silnější sklon nehledat řešení doma, nýbrž v zahraničí. Tato krátkozrakost je hrubou chybou, která brzdí inovace a rozvoj. Co se týče snahy poradit si se závažnými zdravotnickými nesnázemi, jako je šíření padělaných a podřadných léků, místní řešení a místní inovace nejenže se pravděpodobně stanou jádrem každého úspěšného úsilí, ale mají rovněž potenciál generovat přínosy jdoucí daleko za rámec původního problému.
Napříč rozvojovým světem, nejzřetelněji však v Africe, se hledáním nástrojů pro boj s hrozbou špatných léků zabývají dvě skupiny. Jedna, složená ze studentů, podnikatelů a výzkumníků, hledá řešení, která jsou lokální, originální a šitá na míru potřeb tamních společností. Její členové čile sdílejí nápady a rádi spolupracují. Přestože tato skupina už některá inovativní řešení přinesla (ghanský podnikatel Bright Simmons například využívá mobilní technologie k potírání problému s padělanými léky), zapojit se musí mnohem víc zanícených vynálezců a podnikatelů.
BOSTON – Jak se dozvídáme víc o hrozbě podřadných a padělaných léčiv, začíná být jasné, že jde o mnohem větší problém, než se dříve myslelo. Jedná se přitom o metlu, již nejbolestivěji pociťují v rozvojových zemích, kde falešná a nekvalitní farmaceutika každoročně usmrtí přes 500 000 lidí a milionům uškodí tím, že přispějí ke vzniku onemocnění, pro něž dnes neexistují účinné terapie.
Problém ještě zhoršuje přístup tvůrců politik v rozvojovém světě, kteří mají mnohem silnější sklon nehledat řešení doma, nýbrž v zahraničí. Tato krátkozrakost je hrubou chybou, která brzdí inovace a rozvoj. Co se týče snahy poradit si se závažnými zdravotnickými nesnázemi, jako je šíření padělaných a podřadných léků, místní řešení a místní inovace nejenže se pravděpodobně stanou jádrem každého úspěšného úsilí, ale mají rovněž potenciál generovat přínosy jdoucí daleko za rámec původního problému.
Napříč rozvojovým světem, nejzřetelněji však v Africe, se hledáním nástrojů pro boj s hrozbou špatných léků zabývají dvě skupiny. Jedna, složená ze studentů, podnikatelů a výzkumníků, hledá řešení, která jsou lokální, originální a šitá na míru potřeb tamních společností. Její členové čile sdílejí nápady a rádi spolupracují. Přestože tato skupina už některá inovativní řešení přinesla (ghanský podnikatel Bright Simmons například využívá mobilní technologie k potírání problému s padělanými léky), zapojit se musí mnohem víc zanícených vynálezců a podnikatelů.