4

Nalezení střední cesty díky využití dat

PORT AU PRINCE – Smutnou realitou této silně předpojaté, zpolitizované éry je, že mnoho politických návrhů je okamžitě a téměř mechanicky škatulkováno jako “levicový“ či “pravicový“ a vychvalováno či shazováno jejich přívrženci a odpůrci, bez prostoru pro diskuzi o solidnosti těchto návrhů nebo jejich dopadu. Ale existuje alternativa, která by nám mohla pomoci vymanit se z této politické nejednotnosti: využití dat k zaměření se na tu politiku a investice, které by měly největší pozitivní dopad na společnost.

Možná to bude znít jako idealistický experiment, který si někdo vysnil ve slonovinové věži, ale v několika zemích má politika vycházející z dat reálný dopad.

Bangladéšská vláda oficiálně zkoumá opatření, která nezávislí ekonomové v zemi i na světě označili jako vhodná na zvýšení prosperity a blahobytu. A místní i mezinárodní experti na Haiti studují tucty politických opatření se stejným cílem.

V obou zemích je dobře zavedená metodologie analýzy nákladů a přínosů aplikovaná na intervence čítající opatření proti chudobě, zemědělské cla, dětská očkování, reformu právní pomoci, řešení formou e-government a reformu ozbrojených sil.

Analýza nákladů a přínosů zní na pohled chladně a možná i krutě. Redukuje komplexní politiku na strohý soubor čísel: pokud investujeme jeden dolar (nebo euro, taka, gourde či peso), bude návratnost x krát vyšší.

Toto zjednodušení popírá některý rozbor čísel odborníky. Vezměme si jednu investici, která byla studována v projektu Haïti Priorise: agro-lesnictví, které pomáhá farmářům pěstovat stromy mezi plodinami a pastvinami.

Jistě existují ekonomické benefity: farmáři mají další zdroj příjmů z prodeje listů, semen a dřeva. Existuje i společenská návratnost a to ve formě nižší úrovně podvýživy, protože další plodiny by generovaly více nutriční hodnoty, než jak je tomu nyní. Věc má i významné ekologické benefity jako je snížení CO₂, lepší průtok vody vedoucí k menším záplavám a posílení procesu přírodního opylování.

Analýza nákladů a příjmů toto vše zahrnuje: ekonomické benefity, sociální benefity pro stát a ekologické benefity pro celý svět. Výsledkem je, že tento přístup jde napříč politickým spektrem.

Analýza nákladu a příjmů rozvojových cílů OSN to dobře ilustruje. Na jedné straně zjistila, že volnější obchod by byla nejlepší rozvojová strategie, která by dostala z chudoby 160 milionů lidí, a každý v rozvojovém světě by se měl v průměru o 1000 dolarů lépe. Ačkoliv nejde o téma podporované Trumpovou administrativou, je volný obchod pravicovou záležitostí. Tím, že ukazuje přínos pro ty nejchudší na světě, poskytuje analýza také důvody pro levici, aby přehodnotila svůj postoj k volnému obchodu.

Na druhé straně pak vidíme další doporučovanou rozvojovou prioritu, zlepšený přístup k antikoncepci a rodinnému plánování, která je silně podporovaná levicí a často oponována pravicí. Výzkum ukazuje nejen nižší dětskou a mateřskou úmrtnost, ale také ekonomické benefity, které možná dávají pravici více důvodů pro další pohled.

Vlády obvykle neprovádějí analýzu nákladů a příjmů až na omezené výjimky, kdy zkoumají každé opatření jednotlivě. Tento roztříštěný přístup brání porovnávání jednotlivých opatření. Namísto toho jsou peníze daňových poplatníků mnohdy využity na to téma, které získá nejvíce mediální pozornosti, nebo které má nejvíce zainteresovaných subjektů.

Analýza nákladů a příjmů by neměla představovat jediná vstupní data pro rozhodnutí vlády. Pro země jako je Bangladéš a Haiti však poskytuje nepostradatelný a nezávislý zdroj dat, na kterých se dá založit rozumné rozhodnutí.

V Bangladéši byly výzkumem a panelem expertů, včetně nositele Nobelovy ceny a bangladéšských rozvojových specialistů, identifikovány tři hlavní priority: řešení e-government, lepší TB odpověď a dětská výživa. Tato práce informuje také Národní nutriční akční plán, stejně jako opatření pro “Digitální Bangladéš.“ Vlastní think tank bangladéšské vlády pomáhá rozšířit informace o nejlepších řešeních pro ministerstva a vládní subjekty.

Na Haiti výzkumníci stále pracují – první výsledky ale vypadají slibně. Překvapivá studie zkoumá zbytečná úmrtí v důsledku úrazů či nemocí. Existuje mnoho výzev pro zdravotní systém, kterým se v projektu věnují další výzkumníci. Jednou z odpovědí by mohlo být více ambulancí. Pouhá 2% nehod a nouzových situací jsou na Haiti v dosahu bezplatných ambulancí, kterých je pouze 100 na populaci čítající 10 milionů.

R. Christina Daurisca, ekonomka na haitském ministerstvu veřejného zdraví a populace, zjistila, že vytvořením národní sítě ambulancí by mohlo být ročně zachráněno 4000 životů. To jde však ruku v ruce s vysokým ročním nákladem 33 milionů dolarů – více než 1% celého národního rozpočtu Haiti. Každý vynaložený dolar by generoval téměř tři dolary sociálního benefitu – což je solidní, ne-li mimořádná investice.

Skromnější řešení by mohlo v krátkodobém horizontu vytvořit na každý dolar mnohem více přínosu. Školení učitelů a lídrů komunit napříč zemí k tomu, aby fungovali jako záchranáři, by mělo jednorázový náklad 1,1 milionu dolarů, ale každoročně by zachránilo zhruba 700 životů. Každý dolar by generoval sociální benefit na úrovní 16 dolarů, což by Haiti pomohlo mnohem více.

Výzkum na Haiti, v Bangladéši a v brzké době pro dva indické státy, pomáhá vytvořit podmínky, které komukoliv z nás umožňují zodpovědět otázku: “Kde dosáhnou tyto extra zdroje nejvíce dobra nejdříve?“ To je přístup, který by (domnívám se) měl informovat politický diskurz každé země.

Více pozornosti nezkreslené analýze nákladů a benefitů, která poskytuje odpovědi, co potěší i zklamou lidi na obou stranách politického spektra, by mohlo být cestou, jak najít nejrozumnější politická opatření, se kterými můžeme všichni souhlasit.