MONTREAL – Obří výzvy, které dnes zachvacují svět, od covidu-19 po změnu klimatu, zdůrazňují vzájemné závislosti mezi lidmi, planetou a ekonomikou. Při načrtávání cesty k rozdmýchání globálního růstu a při rozběhu zeleného, odolného a inkluzivního rozvoje nesmíme tato vnitřní propojení přehlížet. Příroda – myšleno biodiverzita a služby, jež poskytují zdravé ekosystémy – má pro toto úsilí stěžejní význam, zejména v rozvojových zemích, kde chudí lidé na venkově obvykle silně závisí na službách přírody a její decimování ohrožuje nejvíc právě je.
Nyní, když se mezinárodní společenství schází v Montrealu na COP15, summitu OSN o biologické rozmanitosti, musíme znovu zdůraznit nezbytnost investic do přírody, současně s klimatickými opatřeními. Vždyť polovinu světového HDP vytvářejí sektory – od zemědělství a těžby dřeva po rybářství –, které jsou na ekosystémech středně až silně závislé, a dvě třetiny potravinových plodin závisí přinejmenším zčásti na zvířecím opylení.
Tyto životně důležité přírodní zdroje jsou ale čím dál silněji poškozené. Na pokraji vyhynutí je bezmála milion druhů rostlin a zvířat a 60-70 % světových ekosystémů je narušováno rychleji, než se dokážou zotavovat. Podle odhadů Světové banky by nízkopříjmové země mohly do roku 2030 ztratit kolem 10 % HDP, i když se kolaps ekosystémů omezí jen na několik služeb jako přírodní opylení, stravu z mořského rybolovu a řezivo z přirozených lesů.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account?
Log in
MONTREAL – Obří výzvy, které dnes zachvacují svět, od covidu-19 po změnu klimatu, zdůrazňují vzájemné závislosti mezi lidmi, planetou a ekonomikou. Při načrtávání cesty k rozdmýchání globálního růstu a při rozběhu zeleného, odolného a inkluzivního rozvoje nesmíme tato vnitřní propojení přehlížet. Příroda – myšleno biodiverzita a služby, jež poskytují zdravé ekosystémy – má pro toto úsilí stěžejní význam, zejména v rozvojových zemích, kde chudí lidé na venkově obvykle silně závisí na službách přírody a její decimování ohrožuje nejvíc právě je.
Nyní, když se mezinárodní společenství schází v Montrealu na COP15, summitu OSN o biologické rozmanitosti, musíme znovu zdůraznit nezbytnost investic do přírody, současně s klimatickými opatřeními. Vždyť polovinu světového HDP vytvářejí sektory – od zemědělství a těžby dřeva po rybářství –, které jsou na ekosystémech středně až silně závislé, a dvě třetiny potravinových plodin závisí přinejmenším zčásti na zvířecím opylení.
Tyto životně důležité přírodní zdroje jsou ale čím dál silněji poškozené. Na pokraji vyhynutí je bezmála milion druhů rostlin a zvířat a 60-70 % světových ekosystémů je narušováno rychleji, než se dokážou zotavovat. Podle odhadů Světové banky by nízkopříjmové země mohly do roku 2030 ztratit kolem 10 % HDP, i když se kolaps ekosystémů omezí jen na několik služeb jako přírodní opylení, stravu z mořského rybolovu a řezivo z přirozených lesů.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in