0

Ústavní politika

Cynik by mohl být v pokušení říct, že když se politici myšlenkově vyčerpají, pustí se do vytváření či pozměňování ústavy. Tak třeba Evropská unie. Jejím posledním velkým projektem byl jednotný trh, jak jej naplánoval tehdejší předseda Evropské komise Jacques Delors. Projekt sice ještě není zcela dokončen, ale chybějící drobnosti představují pokračující proces, nikoli novou myšlenku.

Od té doby se EU tu a tam o něco málo pokoušela: o trochu společné hospodářské politiky kolem zavádění eura a trochu společné zahraniční politiky kolem války v Iráku. Ani v jednom příliš neuspěla. Žádná ze snah totiž neměla obhájce Delorsovy velikosti.

EU se tedy dala do vytváření ústavy. Zřídila Konvent, jenž vytvořil návrh úmluvy, a zanedlouho se bude Mezivládní konference snažit dovést projekt k cíli.

Německému kancléři Gerhardu Schröderovi se myšlenka natolik zalíbila, že zvažuje založení vlastního konventu, který by přezkoumal ústavní uspořádání Německa. Na mušce má - se souhlasem ostatních hlavních stran - vratký vztah mezi pravomocemi federálních orgánů (obzvláště s ohledem na státní kasu) a pravomocemi Länder a místních samospráv. Německý kancléř možná doufá, že ve stínu takového všestranického Konventu dokáže tiše proklouznout ,,reformami", které z velké části znamenají skutečný řez do veřejných výdajů za sociální péči.