0

Solidarita se žraloky

SAN JOSE – Dlouho se říkalo, že víme více o Měsíci než o oceánech. Koneckonců, 12 lidí se procházelo po povrchu Měsíce, ale pouze tři byli v nejhlubší části moře. Nyní to ale vypadá, že o oceánech víme ještě méně, než jsme si mysleli – a možná jsme nadělali více škody, než si uvědomujeme.

Nedávná studie odhalila, že po mnoho let byly počty rybářských úlovků výrazně podceňovány. To by si mělo získat pozornost jak regionálních organizací pro řízení rybolovu, které dohlížejí na rybaření na širých mořích, tak těch organizací, které monitorují dodržování Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) pod OSN, která postihuje ohrožené stěhovavé druhy.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Podle CMS zahrnují druhy, které dnes potřebují nejpřísnější ochranu – vyjmenovány v příloze I. – žraloky bílé, pět druhů pilounů a jedenáct druhů rejnoků. Schůzky CMS na téma migrujících žraloků, které se odehrály tento měsíc na Kostarice, představují důležitou příležitost k prosazení předpisů nutných k zajištění ochrany a udržitelnosti těchto druhů, které tak mohou pokračovat v plnění své důležité ekologické role jakožto předních predátorů.

Na poslední konferenci v ekvádorské Quito v roce 2014 přidali členové CMS několik druhů žraloků, k jejichž ochraně jsou vlády pobízeny prostřednictvím vyjednávání mezinárodních dohod. Jedna taková dohoda, které se dosáhlo v roce 2010 a prozatím jí podepsalo 39 stran, je Memorandum o porozumění na ochranu stěhovavých žraloků. Navzdory tomu, že není právně závazné, poskytuje významné fórum k dosažení dohody nad opatřeními, která zajistí, že jakékoliv využívání populací stěhovavých žraloků je udržitelné.

Jak ale zdůrazňují nedávné studie o rybářských úlovcích, často nám chybí přesná data potřebná k určení úrovně spotřeby, která je ještě udržitelná. Bez ní by měl být aplikován preventivní princip: pokud máš pochyby, nedělej to. Problémem je, že absence spolehlivých dat může činit potřebu chránit druhy abstraktnější a méně naléhavou, což oslabuje kapacitu vlád odolávat jiným, naléhavějším požadavkům, jako je zejména potřeba chránit relevantní živobytí.

Mezitím pokračuje zvyšování spotřeby mořských zdrojů. Během posledních dvou generací se světová populace zdvojnásobila na 7,3 miliardy, množství vylovených ryb ročně narostlo ještě rychleji z 20 milionů metrických tun v roce 1950 na 77 milionů v roce 2010. A to jsou pouze oficiální čísla, ve kterých není započítán nelegální, neregulovaný a nehlášený výlov.

Vzhledem k tomu, že jsou žraloci komerčně cenným sekundárním úlovkem rybolovu (běžně těch, co v prvé řadě cílí na tuňáky), mají regionální organizace pro řízení rybolovu tendenci jejich výlov příliš neregulovat. Pro žraloky je tak jednodušší proklouznout mezerami v mezinárodním právu, než se vyhnout rybářským sítím – zejména masivním specializovaným sítím, které rybolov dneška využívá.

Je skutečností, že na rozdíl od klasických rybářů minulosti dovolují tovární lodě a moderní technologie masivní nárůst výlovu s cílem uspokojit nejen lokální poptávku, ale i tu na vzdálených trzích. Vzhledem k tomu by nemělo být překvapením, že bylo v posledních letech přidáno na seznam ohrožených druhů tolik přírůstků.

V tomto náročném prostředí se iniciativy jako memorandum o porozumění stávají ještě zásadnějším prostředkem k podpoře (často regionálně specifické) akce. Někteří signatáři, včetně určitých ostrovních států v Pacifiku, prohlásily jejich obrovské a exkluzivní ekonomické zóny jako žraločí útočiště a ustavily oblasti, kde je veškeré rybaření zakázáno. Austrálie, Nový Zéland a Spojené Státy vytvořily pozorovatelská schémata a systémy k hodnocení a řízení populací ryb.

A dále, v reakci na pobouření z nehospodárného odstraňování žraločích ploutví, vyžaduje nyní EU, aby byli všichni žraloci dovážení v neporušeném stavu, čímž chce zamezit odstraňování žraločích ploutví na moři a následnému zahození jejich méně hodnotných těl do moře. Tohle dále podpořil příslib čínské vlády, že nebudou na oficiálních banketech servírovat polévku ze žraločích ploutví, běžně považovanou za delikatesu. Dokonce i nákladní a letecké společnosti začaly jednat a roste počet těch, co odmítají přepravu žraločích ploutví.

I když by měl být takový pokrok chválen, čeká nás ještě dlouhá cesta. Musí být například zvýšená snaha řešit problém vedlejších úlovků (žraloci, kteří končí v síti původně zamýšlené na jinou rybu, zejména tuňáka). Klíčem pro všechny zainteresované strany – od rybářů a ochránců až po mezinárodní fóra – je pracovat společně skrze Memorandum o porozumění a podobné iniciativy.

Fake news or real views Learn More

Nepříznivý ekonomický dopad vyvolaný takovými snahami není ani zdaleka tak velký, jak se asi očekává: v mnoha případech by mohlo dojít k více než dostatečnému vyrovnání jinými komerčními aktivitami, které využívají živé žraloky. Prosperující ekoturismus na Maledivách, v Keni, Jihoafrické republice, na Fidži a v některých středoamerických a karibských zemích je typickým příkladem. Jako turistické lákadlo může mít rejnok manta při pohledu zblízka ve svém přirozeném prostředí hodnotu tisíců dolarů; mrtvý na prkýnku někde v přístavu mají jeho tělo a žábry pouze zlomkovou hodnotu.

Krátkodobé smýšlení, které překáží dnešní snaze o ekologickou ochranu, by se mohlo ukázat jako ničivé; a opravdu již takové do určité míry bylo. Pokud budeme pokračovat ve vyčerpávání zlomových ekosystémů, nebudou brzy schopné regenerovat. Jedině prostřednictvím koncentrované, kooperativní a bezodkladné snahy o zachování mořského ekosystému a ochrany živobytí těch, kdo na nich závisí, budou oceány nadále schopné krmit – a fascinovat – svět po nadcházející generace.