DAVOS – Zdravotnický sektor se v posledních několika desetiletích dramaticky proměnil. Výzkum a vývoj nám poskytl ohromující nové léčebné postupy, výkonnou diagnostiku a rychle rostoucí spektrum poznatků. Rozšířily se lékařské specializace a jejich poskytovatelé. Z vlád a pojišťoven se stali silní hráči. A z pacienta se stal hlasitý a proaktivní spotřebitel připravený hledat lepší řešení, i kdyby to znamenalo odcestovat do zahraničí.
Ačkoliv se však zdravotnictví zefektivnilo, zároveň se stalo složitějším a nákladnějším. Stále početnější a stárnoucí populace vyvíjejí stále větší tlak na zdravotnické systémy, které se už nyní prohýbají pod tíhou nákladů na léčbu chronických onemocnění, jako jsou rakovina a cukrovka Americký Institute of Medicine odhaduje, že jen ve Spojených státech se zhruba 750 miliard dolarů ročně – tedy přibližně 30% celkových výdajů na zdravotnictví – „promrhá v důsledku [poskytování] nepotřebných služeb, přemrštěných administrativních nákladů, podvodů a dalších problémů“. Chceme-li zajistit, aby zdravotní péče zůstala finančně dostupnou a všeobecně přístupnou pro budoucí generace, musíme radikálně přehodnotit způsob, jímž ji poskytujeme a manažersky řídíme.
Klíčové je, že se zdravotní péče musí propojit. Zdravotníci by měli mít možnost snadno sdílet relevantní údaje s kolegy z celého světa. Lékařské přístroje a systémy v nemocnicích by měly být schopné kombinovat mnoho různých informačních zdrojů. Nová generace spotřebitelských technologií, jako jsou zdravotní senzory určené k nošení na těle, by mohla automaticky upozorňovat lékaře na potenciální zdravotní problémy dříve, než přerostou v akutní epizody. Ačkoliv se u těchto inovací musí překonat řada překážek typu systémové interoperability nebo potřeby chránit soukromí pacienta, integrace internetu do cestovního ruchu a bankovnictví nám ukazuje, co všechno je možné.
DAVOS – Zdravotnický sektor se v posledních několika desetiletích dramaticky proměnil. Výzkum a vývoj nám poskytl ohromující nové léčebné postupy, výkonnou diagnostiku a rychle rostoucí spektrum poznatků. Rozšířily se lékařské specializace a jejich poskytovatelé. Z vlád a pojišťoven se stali silní hráči. A z pacienta se stal hlasitý a proaktivní spotřebitel připravený hledat lepší řešení, i kdyby to znamenalo odcestovat do zahraničí.
Ačkoliv se však zdravotnictví zefektivnilo, zároveň se stalo složitějším a nákladnějším. Stále početnější a stárnoucí populace vyvíjejí stále větší tlak na zdravotnické systémy, které se už nyní prohýbají pod tíhou nákladů na léčbu chronických onemocnění, jako jsou rakovina a cukrovka Americký Institute of Medicine odhaduje, že jen ve Spojených státech se zhruba 750 miliard dolarů ročně – tedy přibližně 30% celkových výdajů na zdravotnictví – „promrhá v důsledku [poskytování] nepotřebných služeb, přemrštěných administrativních nákladů, podvodů a dalších problémů“. Chceme-li zajistit, aby zdravotní péče zůstala finančně dostupnou a všeobecně přístupnou pro budoucí generace, musíme radikálně přehodnotit způsob, jímž ji poskytujeme a manažersky řídíme.
Klíčové je, že se zdravotní péče musí propojit. Zdravotníci by měli mít možnost snadno sdílet relevantní údaje s kolegy z celého světa. Lékařské přístroje a systémy v nemocnicích by měly být schopné kombinovat mnoho různých informačních zdrojů. Nová generace spotřebitelských technologií, jako jsou zdravotní senzory určené k nošení na těle, by mohla automaticky upozorňovat lékaře na potenciální zdravotní problémy dříve, než přerostou v akutní epizody. Ačkoliv se u těchto inovací musí překonat řada překážek typu systémové interoperability nebo potřeby chránit soukromí pacienta, integrace internetu do cestovního ruchu a bankovnictví nám ukazuje, co všechno je možné.