Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Mary Robinsonová má být 12. září vystřídána Brazilcem Sergiem Vieirou de Mello, dlouholetým diplomatem v OSN. Bude to poněkud náročné předávání žezla, poněvadž vlády, které dnes ovládají Komisi OSN pro lidská práva (CHR) se stále více snaží ochraňovat nejen sebe, ale i své spojence před jakýmkoli přezkoumáváním a kritikou.
Během svého výročního zasedání loni na jaře v Ženevě se Komise OSN pro lidská práva postupně hlasováním rozhodla ignorovat vážná pochybení v oblasti lidských práv, k nimž dochází například v Rusku/Čečensku, Zimbabwe, Íránu či Rovníkové Guineji. U dalších režimů porušujících lidská práva - mimo jiné u Číny, Alžírska, Uzbekistánu, Vietnamu a Saúdské Arábie - se CHR dokonce nedokázala ani vzchopit k tomu, aby se jejich počínáním zabývala. Navíc v několika zemích snížila výdaje na monitorovací mechanismy, čímž vážně narušila jeden z nejúčinnějších nástrojů obrany lidských práv, totiž nástroj upozorňující a donucovací.
K tomuto vývoji dochází částečně i proto, že země, které rejstřík dodržování lidských práv nemají zrovna čistý - Alžírsko, Burundi, Čína, Indonésie, Keňa, Kuba, Konžská demokratická republika, Libye, Malajsie, Saúdská Arábie, Súdán, Sýrie a Vietnam -, ovládají uvnitř Komise pro lidská práva silný blok a představují téměř většinu z padesáti tří členů komise. V roce 2003 se k nim připojí Zimbabwe a - pokud africké země nezvrátí své dřívější rozhodnutí - celý rok bude komisi předsedat Libye!
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Mary Robinsonová má být 12. září vystřídána Brazilcem Sergiem Vieirou de Mello, dlouholetým diplomatem v OSN. Bude to poněkud náročné předávání žezla, poněvadž vlády, které dnes ovládají Komisi OSN pro lidská práva (CHR) se stále více snaží ochraňovat nejen sebe, ale i své spojence před jakýmkoli přezkoumáváním a kritikou.
Během svého výročního zasedání loni na jaře v Ženevě se Komise OSN pro lidská práva postupně hlasováním rozhodla ignorovat vážná pochybení v oblasti lidských práv, k nimž dochází například v Rusku/Čečensku, Zimbabwe, Íránu či Rovníkové Guineji. U dalších režimů porušujících lidská práva - mimo jiné u Číny, Alžírska, Uzbekistánu, Vietnamu a Saúdské Arábie - se CHR dokonce nedokázala ani vzchopit k tomu, aby se jejich počínáním zabývala. Navíc v několika zemích snížila výdaje na monitorovací mechanismy, čímž vážně narušila jeden z nejúčinnějších nástrojů obrany lidských práv, totiž nástroj upozorňující a donucovací.
K tomuto vývoji dochází částečně i proto, že země, které rejstřík dodržování lidských práv nemají zrovna čistý - Alžírsko, Burundi, Čína, Indonésie, Keňa, Kuba, Konžská demokratická republika, Libye, Malajsie, Saúdská Arábie, Súdán, Sýrie a Vietnam -, ovládají uvnitř Komise pro lidská práva silný blok a představují téměř většinu z padesáti tří členů komise. V roce 2003 se k nim připojí Zimbabwe a - pokud africké země nezvrátí své dřívější rozhodnutí - celý rok bude komisi předsedat Libye!