Jon Krause

Zpověď finančního deregulátora

BERKELEY – Dva myšlenkové proudy koncem 90. let, přinejmenším v Americe, naléhaly na další finanční deregulaci – tj. zrušení zákonné separace bankovnictví investičního a komerčního, uvolnění kapitálových požadavků na banky a povzbuzení agresivnější tvorby a využití derivátů. Jestliže se dnes deregulace jeví jako velmi špatný nápad, proč tomu tak nebylo už tehdy?

První myšlenkový proud, obecně náležející k Republikánské straně Spojených států, měl za to, že finanční regulace je špatná, protože špatná je veškerá regulace. Druhý proud, obecně náležející k Demokratické straně, byl poněkud komplikovanější a stavěl na čtyřech postřezích:

·        Od doby, kdy porucha finančnictví měla větší než malý dopad na celkové hladiny produkce a zaměstnanosti, uplynulo přinejmenším v průmyslovém jádře globálního hospodářství už přes 60 let. Moderní centrální banky měly sice těžkosti s urovnáváním inflačních šoků, ale deflační šok, s nímž by si neporadily, nezažilo už několik generací.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/rmD8ZW4/cs;