Soutěžení ve strategiích hospodářské soutěže

Evropa konečně bere problematiku hospodářské soutěže vážně, jak dokládá její zákaz fúze společností General Electric a Honeywell. Hospodářská soutěž je základem dynamické tržní ekonomiky. Jak však poznamenal už Adam Smith, firmy se vždy snaží ji nějak omezit nebo obejít. Monopol je totiž výnosnější něž vývoj lepších produktů. Soudní spor se společností Microsoft předvedl nejen celou řadu zlořádných praktik, ale i to, jak antikonkurenční prostředí dokáže zpomalit inovaci a vývoj. Chtějí-li vlády podpořit spravedlivé konkurenční prostředí a prospěšnou konkurenci, neobejdou se bez „pevně stanovených pravidel hry“. Vůle Evropy udělat něco s hospodářskou soutěží nepřichází nikterak brzy. Po nové éře Clinotonova rozhodného vymáhání antimonopolních předpisů přišel s Bushovou vládou v tomto směru odklon. Konzervativní členové federálních soudů USA, z nichž mnozí byli zvoleni ještě za Reagana, navíc stále více omezují moc vlády dohlížet nad bezohlednými obchodními praktikami a eliminovat je. Clinotonův antimonopolní tým odhalil a úspěšně zažaloval několik významných cenových dohod, které zasáhly celý svět a stály globální spotřebitele miliardy dolarů. Zaměřili se kupříkladu na kořistnickou cenotvorbu leteckých společností, kdy zavedené letecké společnosti odstavily levnější dopravce nejen snížením cen, ale i navýšením přepravní kapacity – samozřejmě při nezanedbatelných ztrátách. Ale jakmile byli levnější dopravci mimo hru, velké aerolinky své ceny okamžitě zvedly a kapacitu omezily. Poslední roztržka mezi Spojenými státy a Evropou o fúzi Honeywellu a General Electric svědčí o několika skutečnostech. Zejména je dokladem pozitivního vlivu silné konkurence v konkurenční politice. Evropské úřady, které mají na starosti hospodářskou soutěž, se totiž chopily problému, který Bushově vládě proklouzl mezi prsty. Americký ministr financí, snad nejvyšší hospodářský úředník v největší světové ekonomice, je často vnímán jako nekorunovaný mluvčí globálního kapitalismu. Když Paul O’Neill ještě šéfoval společnosti Alcoa, udělal to, co by udělal každý dobrý průmyslový kapitán tváří v tvář klesajícím cenám: obrátil se na vládu, aby mu pomohla se založením