0

Začínáme si uvědomovat dopad lidského vlivu na změnu počasí?

CAMBRIDGE: V tomto měsíci vláda Spojených států amerických vydala přelomovou zprávu o dopadu dlouhodobých klimatických změn na americkou společnost a životní prostředí. Víme, že lidská činnost způsobuje závažné a komplexní změny globálního podnebí, což je mimo spalování fosilních paliv, například ropy a plynu, zapříčiněno také systematickým odlesňováním. Tyto činnosti zvyšují množství oxidu uhličitého v atmosféře a to se pak projevuje zvýšením průměrné teploty, zvýšením hladiny světových oceánů, podstatnými změnami v globálním rytmu srážek a zvýšeným výskytem „extrémních meteorologických jevů“, jako jsou cyklony nebo období sucha. Nová studie vlády USA je prvním systematickým pokusem o načrtnutí dlouhodobých důsledků těchto klimatických trendů v jediné zemi. Význam projektu je natolik dalekosáhlý, že by se rozhodně oplatilo, aby se podobné studie bez průtahů vypracovaly i na jiných místech naší planety.

Zpráva pod názvem „Dopady změn počasí na Spojené státy americké“ (k dispozici na internetové stránce www.gcrio.org) je významným úspěchem, přestože není než pouhým prvním krokem na dlouhé cestě k porozumění vzájemných vztahů mezi počasím, životním prostředím a lidskou společností. Podílel se na ní početný kolektiv vědců z různých oblastí jak vědeckých, tak zeměpisných. Hledáme-li ve zprávě nějaký závěr, je jím nejspíše konstatování, že dlouhodobá změna počasí není výmysl a že je nadmíru pravděpodobné, že nezanedbatelně ovlivňuje americkou společnost. Druhým zásadním konstatováním je to, že tyto dopady jsou rozmanité a komplexní a do velké míry závisí na profilu příslušného regionu. Co je dobré pro jednu část státu – ale i planety, může být pro jinou pohroma.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Ve zprávě se uvádí, že klimatické změny se budou projevovat v několika vzájemně na sebe působících oblastech. Nárůst oxidu uhličitého v atmosféře – hlavní příčina dlouhodobé změny počasí – může mít ve skutečnosti některé blahodárné účinky, neboť vyšší koncentrace oxidu uhličitého může stimulovat růst některých typů lesů a zemědělských plodin. Na druhé straně zvýšení teploty, srážek, hladin moří, záplavy a sucha a jiné klimatické modely mohou některým oblastem uškodit, ale jiným zase pomoci. V severních oblastech USA by tak mohlo dojít k prodloužení úrodného období některých plodin, zatímco jižní oblasti, kde je i dnes horko, by díky nepříznivému dopadu rostoucích teplot mohly o to více utrpět.

Významnou novinkou studie je také analýza dopadů klimatických změn na několik různých oblastí USA a zároveň na několik různých sektorů, jako je zemědělství, zdravotnictví, vodohospodářství, lesnictví a vyhledávání a využívání pobřežních zdrojů (z nichž mnohé budou poškozeny či zcela zničeny stoupající hladinou oceánů a zvýšenou bouřkovou aktivitou). Ve zprávě je zmíněno několik variant pozitivního i negativního vývoje, ale zároveň zpráva varuje, že k dosažení přesnějších výsledků bude zapotřebí ještě hodně vědecké práce. Zpráva se například opírá o dva různé matematické modely atmosféry, z nichž obou sice vyplývá shodný dlouhodobý trend, ale každý uvádí velmi rozdílné předpovědi. Ví se rovněž málo o tom, jak rychle se naše společenství budou schopna přizpůsobit budoucím změnám, pokud budeme schopni předpovědět jejich příchod.

Otázka klimatických změn je nepochybně jednou z nejnáročnějších globálních otázek dneška. Za prvé je to vskutku problém globální. Není možné, aby se jedna země chránila vhodným chováním (například efektivním využíváním energií) a ostatní země aby nic v tomto směru nepodnikaly. Za druhé je to problém obrovský, neboť klimatické změny, které na nás čekají v budoucích desetiletích, mají být poměrně značné. Za třetí je to problém složitý. Vědecké chápání dlouhodobých klimatických změn je stále velmi omezené, a ostatně i kdybychom jim rozuměli, jejich dopad na společnost je velmi spletitý. Za čtvrté, zájmy států na řešení této otázky se mohou diametrálně lišit; některé země se na něm významně, jiné jsou oběťmi, přičemž ale oběti a pachatelé nejsou nikdy totožní.

Fake news or real views Learn More

Pro ostatní země je nyní zásadním úkolem vypracovat na základě americké vládní studie svůj vlastní „posudek“ o dopadech dlouhodobých klimatických změn na jejich území. Díky zjištěním vědců se lze dobře domnívat, že mnohé tropické oblasti budou globálním oteplováním postiženy mnohem více než oblasti mírného pásma, kam patří Spojené státy či Evropa. Následky globálního oteplování mohou být kruté například pro africké země a Indii, přestože tyto ekonomiky nepřispěly nijak velkým dílem k celkovému problému (vzhledem k tomu, že africké země a Indie spotřebovávají v přepočtu na obyvatele velmi málo energie, přispívají velmi málo k hromadění atmosférického oxidu uhličitého). Některé regiony – převážně v tropickém pásu – mohou v tomto procesu mnoho ztratit, přestože ony samy mají na vzniku těchto problémů jen nepatrný podíl.

Je ironií, že právě ty nejchudší země mají nejméně prostředků k vypracování této důležité analýzy. Financovat takové studie by proto měly dárcovské organizace, například Světová banka. Dokud tyto studie nebudou existovat, chudé země budou i nadále sužovány zhoršujícími se klimatickými otřesy – cyklonami, suchy a záplavami, aniž si uvědomí, že tyto pohromy nejsou náhodné, nýbrž výsledkem dlouhodobého globálního využívání energií. Pokud chudé země tyto vzájemné vazby pochopí, budou mít mnohem lepší představu o tom, jak se připravit na pravděpodobné klimatické změny v budoucnu a jak lépe představit své zájmy v budoucích jednáních o globální reakci na změnu klimatu. A to by naopak nám mělo pomoci dospět k realističtější a přiměřenější globální reakci na tento enormně závažný apel.