CAMBRIDGE – Kapitalismus se zmítá v bolestech své nejtěžší krize za posledních mnoho desetiletí. Kombinace hluboké recese, globálních ekonomických zmatků a faktického zestátnění rozsáhlých částí finančního sektoru v nejrozvinutějších ekonomikách světa hluboce narušila rovnováhu mezi trhy a státy. Lze se jen dohadovat, kde se nastolí rovnováha nová.
Ti, kdo předpovídají zánik kapitalismu, se však musí srovnat s jedním důležitým historickým faktem: totiž že kapitalismus má téměř neomezenou schopnost sebetransformace. Díky své tvárnosti překonal v průběhu staletí periodické krize a přežil veškeré kritiky, Karlem Marxem počínaje. Skutečná otázka tedy nezní, zda kapitalismus dokáže přežít – dokáže –, nýbrž zda nejvyšší světoví představitelé prokážou vůdcovské schopnosti potřebné k tomu, aby ho po překonání současných nesnází posunuli do další fáze.
V uvolňování kolektivní energie lidských společenství se kapitalismu nic nevyrovná. Proto jsou všechny prosperující společnosti kapitalistické v širším významu tohoto slova: organizují se kolem soukromého majetku a umožňují trhům hrát významnější roli při alokaci zdrojů a stanovování ekonomických odměn. Zádrhel spočívá v tom, že ani vlastnická práva, ani trhy nemohou samy o sobě fungovat. Vyžadují podporu dalších společenských institucí.
CAMBRIDGE – Kapitalismus se zmítá v bolestech své nejtěžší krize za posledních mnoho desetiletí. Kombinace hluboké recese, globálních ekonomických zmatků a faktického zestátnění rozsáhlých částí finančního sektoru v nejrozvinutějších ekonomikách světa hluboce narušila rovnováhu mezi trhy a státy. Lze se jen dohadovat, kde se nastolí rovnováha nová.
Ti, kdo předpovídají zánik kapitalismu, se však musí srovnat s jedním důležitým historickým faktem: totiž že kapitalismus má téměř neomezenou schopnost sebetransformace. Díky své tvárnosti překonal v průběhu staletí periodické krize a přežil veškeré kritiky, Karlem Marxem počínaje. Skutečná otázka tedy nezní, zda kapitalismus dokáže přežít – dokáže –, nýbrž zda nejvyšší světoví představitelé prokážou vůdcovské schopnosti potřebné k tomu, aby ho po překonání současných nesnází posunuli do další fáze.
V uvolňování kolektivní energie lidských společenství se kapitalismu nic nevyrovná. Proto jsou všechny prosperující společnosti kapitalistické v širším významu tohoto slova: organizují se kolem soukromého majetku a umožňují trhům hrát významnější roli při alokaci zdrojů a stanovování ekonomických odměn. Zádrhel spočívá v tom, že ani vlastnická práva, ani trhy nemohou samy o sobě fungovat. Vyžadují podporu dalších společenských institucí.