Kolonizace Palestiny brání míru

Izraelská politika je už déle než čtvrtstoletí v rozporu s politikou Spojených států a mezinárodního společenství. Izraelská okupace Palestiny stála a stojí v cestě široké mírové dohodě ve Svaté zemi, bez ohledu na to, zda Palestinci byli bez formálně schválené vlády, měli vládu vedenou Jásirem Arafatem či Mahmúdem Abbásem anebo mají Abbáse za prezidenta a parlament i kabinet ovládá Hamas.

Neochvějným stanoviskem USA už od administrativy Dwighta Eisenhowera bylo to, že hranice Izraele se kryjí s hranicemi stanovenými v roce 1949, a od roku 1967 nařizuje stažení Izraele z okupovaných území všeobecně přijatá Rezoluce OSN č. 242. Tuto politiku stvrdil v roce 1978 a 1993 dokonce i Izrael a zdůrazňovali ji všichni američtí prezidenti, včetně George W. Bushe. Ten jako součást Čtyřky, zahrnující Rusko, OSN a Evropskou unii, schválil „Cestovní mapu“ k míru. Izrael však prostřednictvím zjevně nepřijatelných námitek a podmínek její základní premisy oficiálně odmítl.

Carterovo centrum se souhlasem Izraele monitorovalo všechny troje palestinské volby. Podrobeny dohledu elitní komise složené z univerzitních rektorů a význačných právníků, všechny byly čestné, spravedlivé a nenásilné a výsledky přijali jak vítězové, tak poražení.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/XX5huEb/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.