Jak překonat technologickou propast mezi USA a Evropou

V druhé polovině devadesátých let činil průměrný roční růst produktivity práce v Evropě 0,7%, zatímco USA svištěly kolem rychlostí 1,4%. Budeme-li však rozlišovat mezi průmyslovými odvětvími vyrábějícími informační a komunikační technologie (ICT) a odvětvími, která jsou pouhými uživateli těchto technologií, uvidíme, že rozdíl v růstu produktivity pramení téměř výhradně ze slabosti evropského sektoru ICT. Roční růst produktivity v sektorech, které jsou uživateli ICT, činil v USA v letech 1995 až 2000 průměrně 0,63%, zatímco v Evropě to bylo velmi podobných 0,41%.

Toto zjištění potvrzuje dobře známou skutečnost: Evropa provádí výzkum přispívající k inovacím s menší efektivitou než USA - buď proto, že vyčleňuje na výzkum méně prostředků, anebo proto, že se zde dostupné zdroje používají méně efektivně, případně obojí.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj jsou skutečně v Evropě nižší než v USA, ale ne o mnoho. V devadesátých letech věnovaly USA na výzkum a vývoj 2,8% ročního HDP, oproti 2,3% v Německu, 2% ve Velké Británii a 1,9% ve Francii. Evropské vlády si přesto obvykle stěžují na nedostatek fiskálních prostředků na podporu výzkumu a vývoje (kterýžto argument je přitažený za vlasy vzhledem k nepatrnému podílu výdajů na výzkum v přemrštěných evropských rozpočtech), a kdykoliv jim to Evropská komise umožní, dotují novátorské firmy nebo ty, u nichž předpokládají vyšší pravděpodobnost investic do výzkumu a vývoje.

https://prosyn.org/8BivYFecs