Je velmi pravděpodobné, že do dvou let budeme schopni naklonovat lidský organismus. Mnohde to již dnes lidem nahání hrůzu, ne však v bezzákonném podsvětí nebo ostrovech s pochybnou pověstí někde uprostřed moří. Britské lékařské, vědecké, právní i politické instituce budou tento experiment všemožně podporovat. Vzniklý klon přitom nikdy neopustí místnosti britské laboratoře, kde byl stvořen.
Loni v lednu byla v Británii legalizována jedna z forem klonování člověka – tzv. „terapeutické klonování“ neboli přesněji nahrazování jader buňky. Tak jako kdysi v případě oplodnění ve zkumavce je Británie dnes opět první zemí, která vytvořila regulační rámec pro technologii, která je z morálního hlediska diskutabilní. Svět sleduje, co se stane dál.
Připomíná to trochu scénář k filmu od Woodyho Allena, ovšem pozpátku. Film Spáč z roku 1973 popisuje pokus naklonovat Hitlera z jeho vlastního nosu. Dnes naopak místo klonování z „náhradních dílů“ – tedy náhradních buněk, jak se říká v případě reproduktivního klonování – vědci doufají, že se jim podaří tyto náhradní díly vypěstovat klonováním lidí.
Je velmi pravděpodobné, že do dvou let budeme schopni naklonovat lidský organismus. Mnohde to již dnes lidem nahání hrůzu, ne však v bezzákonném podsvětí nebo ostrovech s pochybnou pověstí někde uprostřed moří. Britské lékařské, vědecké, právní i politické instituce budou tento experiment všemožně podporovat. Vzniklý klon přitom nikdy neopustí místnosti britské laboratoře, kde byl stvořen.
Loni v lednu byla v Británii legalizována jedna z forem klonování člověka – tzv. „terapeutické klonování“ neboli přesněji nahrazování jader buňky. Tak jako kdysi v případě oplodnění ve zkumavce je Británie dnes opět první zemí, která vytvořila regulační rámec pro technologii, která je z morálního hlediska diskutabilní. Svět sleduje, co se stane dál.
Připomíná to trochu scénář k filmu od Woodyho Allena, ovšem pozpátku. Film Spáč z roku 1973 popisuje pokus naklonovat Hitlera z jeho vlastního nosu. Dnes naopak místo klonování z „náhradních dílů“ – tedy náhradních buněk, jak se říká v případě reproduktivního klonování – vědci doufají, že se jim podaří tyto náhradní díly vypěstovat klonováním lidí.