9

Chiméra burzovního krátkodobismu

CAMBRIDGE – Často zaznívá refrén, v americké politice čím dál oblíbenější, že americké korporace jsou pod sílícím vlivem krátkodobých burzovních ohledů. Prezidentské volby se sice momentálně na politické přístupy nijak zvlášť nezaměřují, ale kampaň brzy skončí a pak se začne vládnout a politiky se budou zavádět do praxe. Vzhledem k tomu, že „krátkodobismus“ už kritizovali republikáni i demokraté, některé z realizovaných politik by ho mohly chtít řešit. Není pravděpodobné, že by něco změnily.

Nejenže se problém uvažování zúženého na krátkodobé výhledy ohromně zveličuje, ale návrhy politik k jeho řešení mají také zoufalé mezery. Vezměme si návrh demokratické prezidentské kandidátky Hillary Clintonové, odsouhlasený vicepresidentem Joem Bidenem, využít daně z kapitálových výnosů k pobídnutí akcionářů, aby své podíly drželi delší dobu.

Uvažuje se tak, že když akcionáři se svými podíly zběsile obchodují, šéfové firem se cítí nuceni zajistit každé čtvrtletí vysoké zisky, aby cena akcií neklesla. Investice, řekněme, do výzkumu a vývoje mohou vzdor dlouhodobým přínosům pobízet akcionáře k prodeji, čímž společnosti s klesající cenou akcií trestají.

Nižší sazba z kapitálových výnosů je dnes dostupná u zisků, jež akcionáři mají z prodeje podílů, které drželi alespoň rok. Clintonová a její poradci doufají, že namísto toho kapitálové výnosy u podílů držených do dvou let zdaní běžnou sazbou a poté nechají sazbu klesat o čtyři procentní body ročně, až by po několika letech dosáhla aktuální dlouhodobé sazby, která u bohatých investorů dosahuje vrcholu na 20 %.