Climate change protest in Germany Sascha Svhuermann/Getty Images

Když klimatičtí lídři chrání špinavé investice

ŽENEVA – Řešení klimatické krize bývají často spojována s velkými konferencemi a také příští dva týdny bezpochyby přinesou řadu „odpovědí“. Přibližně 20 000 delegátů se sjelo do německého Bonnu k nejnovějšímu kolu rozhovorů OSN o změnách klimatu.

The Year Ahead 2018

The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

Order now

Rozhovory v Bonnu by se měly zaměřit na realizaci pařížské klimatické dohody. A cesta vpřed je zřejmá. Jediným způsobem, jak udržet vzestup globálních teplot pod hranicí stanovenou v Paříži – tedy „výrazně pod 2°C“ oproti předindustriální úrovni –, je přesunout kapitál od fosilních paliv k projektům s nulovou uhlíkovou stopou. Abychom toho dosáhli, musíme změnit řízení globálních energetických investic.

V současnosti je to tak, že tytéž vlády, které stojí v čele boje proti klimatickým změnám, nadále podporují a chrání investice do průzkumu, těžby a dopravy fosilních paliv. Místo aby investovaly do efektivního bydlení, uhlíkově neutrální mobility, obnovitelné energie a systémů kvalitnějšího využívání půdy, říkají vlády jednu věc, ale stále dělají druhou.

Podle nejnovější zprávy Mezinárodní energetické agentury s názvem Světové energetické investice dosáhly celosvětové loňské výdaje do ropného a plynárenského sektoru celkové hodnoty 649 miliard dolarů. Byl to více než dvojnásobek oproti částce 297 miliard dolarů, investované do výroby obnovitelné energie, třebaže splnění cíle stanoveného pařížskou dohodou předpokládá ponechání nejméně tří čtvrtin známých zásob fosilních paliv pod zemí. Jak tyto údaje naznačují, přesunu investic do oblasti trvale udržitelné energie dál stojí v cestě netečnost institucí a hluboce zakořeněné zájmy průmyslových podniků.

Velkou část problému představují bilaterální investiční smlouvy a investiční pravidla obsažená v širších obchodních paktech, jako jsou Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), Energetická charta (ECT) nebo Všeobecná hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi EU a Kanadou. Protože byly tyto úmluvy koncipovány tak, aby kryly zahraniční investory před vyvlastněním, obsahují i mechanismy urovnávání sporů mezi investory a státem (ISDS), které investorům umožňují vymáhat po vládách odškodné prostřednictvím mezinárodních arbitrážních soudů, pokud budou mít změny politiky dopad na jejich podnikání.

To svazuje ruce vládám, které se snaží těžbu fosilních paliv omezit. Odškodné za případy ISDS může být závratné. V roce 2012 podal jeden americký investor žalobu proti rozhodnutí quebecké vlády nevydat mu povolení k hydraulickému štěpení pod Řekou svatého Vavřince. Na základě tvrzení, že toto odmítnutí bylo podle NAFTA „svévolné, vrtošivé a nezákonné“, požadovala tato energetická firma se sídlem v Delaware náhradu škody ve výši 250 milionů dolarů.

V lednu 2016 využila energetická společnost TransCanada smlouvu NAFTA k žalobě na Spojené státy, v níž požadovala kompenzaci ztrát ve výši 15 miliard dolarů poté, co prezident Barack Obama odmítl dát povolení k výstavbě ropovodu Keystone XL. (Firma žalobu pozastavila, když prezident Donald Trump tento projekt v lednu 2017 schválil.)

A v červenci 2017 přistoupil Quebec na vyplacení téměř 50 milionů dolarů odškodného firmám, když zrušil zakázky na průzkum ropy a plynu na ostrově Anticosti v Zálivu svatého Vavřince. Tyto a další platby je nutné připočíst ke stamiliardám dolarů v podobě dotací, které dál proudí do průmyslu fosilních paliv.

Velké platby však neochuzují jen veřejné pokladny; už pouhá jejich hrozba odrazuje vlády od realizace ambicióznějších klimatických politik kvůli obavám, že by je průmyslové firmy odkázané na uhlík mohly napadnout u mezinárodních tribunálů.

Tento stav naštěstí nemusí trvat věčně. Mnohé vlády dnes pokládají reformu investičního režimu nejen za možnost, ale přímo za nutnost. Konference OSN o obchodu a rozvoji uspořádala v říjnu v Ženevě setkání na vysoké úrovni, jehož cílem bylo rozpracovat možnosti rozsáhlé reformy investičního režimu včetně vyjednání nových podmínek či ukončení přibližně tří tisíc zastaralých smluv.

Vlády by měly začít tím, že reformují nebo opustí Energetickou chartu, což je jediný investiční pakt na světě, jenž se zabývá konkrétně energetikou. Mechanismy ochrany investic a absence klimatických ustanovení v ECT už neodpovídají době. ECT od svého počátku posloužila jako opora pro více než 100 nároků vznesených energetickými firmami proti hostitelským zemím, přičemž některé z nich ohrožují národní ekologickou politiku, například odchod od jádra v Německu. Rusko a Itálie už od ECT odstoupily; další země by měly učinit totéž, případně si vyjednat nové podmínky.

Státy by navíc měly postavit klimatické otázky do centra svých jednání o obchodu a investicích – například tím, že vyjmou projekty fosilních paliv z investičních klauzulí. Něco podobného v podstatě nedávno navrhla Francie, když její ministr životního prostředí Nicolas Hulot oznámil, že jeho země má v úmyslu zakotvit do CETA právo „klimatického veta“. Hulot prohlásil, že Francie smlouvu ratifikuje jen tehdy, bude-li obsahovat záruky, že francouzské klimatické závazky nebudou napadeny u arbitrážních soudů. Projekty fosilních paliv by se daly vyjmout také z investiční ochrany v nových ekologických úmluvách, jako je Globální pakt pro ochranu životního prostředí, který na zářijovém Valném shromáždění OSN představil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Nalezení nové rovnováhy v globálním investičním režimu je jen první krok k ekonomice s nulovou uhlíkovou stopou. Chtějí-li státy přesunout kapitál od iniciativ s velkou spotřebou fosilních paliv k projektům zelené energie, budou potřebovat nové právní a politické rámce na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Tyto dohody by měly podporovat a usnadňovat uhlíkově neutrální investice. Velká setkání podobná tomu, které se chystá tento týden, nebo prosincovému Pařížskému klimatickému summitu mohou tyto rozhovory odstartovat.

(Autoři chtějí poděkovat Ivettě Gerasimchukové a Martinu Dietrichu Brauchovi z IISD za pomoc s tímto komentářem.)

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

http://prosyn.org/rhzAHr9/cs;

Handpicked to read next

  1. Chris J Ratcliffe/Getty Images

    The Brexit Surrender

    European Union leaders meeting in Brussels have given the go-ahead to talks with Britain on post-Brexit trade relations. But, as European Council President Donald Tusk has said, the most difficult challenge – forging a workable deal that secures broad political support on both sides – still lies ahead.

  2. The Great US Tax Debate

    ROBERT J. BARRO vs. JASON FURMAN & LAWRENCE H. SUMMERS on the impact of the GOP tax  overhaul.


    • Congressional Republicans are finalizing a tax-reform package that will reshape the business environment by lowering the corporate-tax rate and overhauling deductions. 

    • But will the plan's far-reaching changes provide the boost to investment and growth that its backers promise?


    ROBERT J. BARRO | How US Corporate Tax Reform Will Boost Growth

    JASON FURMAN & LAWRENCE H. SUMMERS | Robert Barro's Tax Reform Advocacy: A Response

  3. Murdoch's Last Stand?

    Rupert Murdoch’s sale of 21st Century Fox’s entertainment assets to Disney for $66 billion may mark the end of the media mogul’s career, which will long be remembered for its corrosive effect on democratic discourse on both sides of the Atlantic. 

    From enabling the rise of Donald Trump to hacking the telephone of a murdered British schoolgirl, Murdoch’s media empire has staked its success on stoking populist rage.

  4. Bank of England Leon Neal/Getty Images

    The Dangerous Delusion of Price Stability

    Since the hyperinflation of the 1970s, which central banks were right to combat by whatever means necessary, maintaining positive but low inflation has become a monetary-policy obsession. But, because the world economy has changed dramatically since then, central bankers have started to miss the monetary-policy forest for the trees.

  5. Harvard’s Jeffrey Frankel Measures the GOP’s Tax Plan

    Jeffrey Frankel, a professor at Harvard University’s Kennedy School of Government and a former member of President Bill Clinton’s Council of Economic Advisers, outlines the five criteria he uses to judge the efficacy of tax reform efforts. And in his view, the US Republicans’ most recent offering fails miserably.

  6. A box containing viles of human embryonic Stem Cell cultures Sandy Huffaker/Getty Images

    The Holy Grail of Genetic Engineering

    CRISPR-Cas – a gene-editing technique that is far more precise and efficient than any that has come before it – is poised to change the world. But ensuring that those changes are positive – helping to fight tumors and mosquito-borne illnesses, for example – will require scientists to apply the utmost caution.

  7. The Year Ahead 2018

    The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

    Order now