5

Odpověď přírody na klimatická rizika

LONDÝN – Poblíž mořských břehů žije téměř polovina světové populace – zhruba 3,5 miliardy lidí. Jak bude změna klimatu zhoršovat účinky bouří, záplav a eroze, ohrozí životy a živobytí stamilionů z nich. Nejnovější vydání Zprávy o hodnocení světových rizik Světového ekonomického fóra za vůbec největší jednotlivé riziko co do dopadů na společnosti a ekonomiky po celém světě uvádí právě neschopnost přizpůsobit se vlivům změny klimatu.

Kromě ohrožení životů by si častější a silnější bouře mohly vyžádat mnoho miliard dolarů, v důsledku škod na infrastruktuře a ušlých výnosů v zemědělství, rybářství a cestovním ruchu. Jak si navíc nedávno povšiml časopis Harvard Business Review, s každou novou studií se odhad ceny zvyšuje. Mezinárodní společenství přesto v současnosti na zmírňování rizika vynakládá necelou pětinu toho, co utratí za reakce na přírodní pohromy.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Co se týče klimatického rizika, kapka prevence má cenu láhve léku. Rebecca Scheurerová, ředitelka Globálního centra připravenosti na katastrofy při Červeném kříži, to vystihla: „Utrácíme miliony dolarů na straně reakcí, a přitom kdybychom větší část těchto prostředků využili předem, zachránili bychom víc lidí. Není v tom nic složitého.“

Jelikož lidská a finanční cena změny klimatu poutá víc pozornosti než dřív, je vhodná chvíle na přesun prostředků směrem ke snižování rizik. Takový postup bude vyžadovat, aby národní vlády, průmysl, dobročinné a jiné nevládní organizace vytěžily ze svých investic maximum. Některá z nejúčinnějších a nákladově nejefektivnějších řešení jsou už přitom k dispozici v přírodě.

Pobřežní a mořské ekosystémy mají značný potenciál zmírňovat účinky bouří a další rizika, zejména v kombinaci s tradičně budovanou infrastrukturou. Stometrový pás mangrovů například dokáže srazit výšku vln až o 66 % a při záplavách snížit nejvyšší stav vody. Zdravý korálový útes dokáže omezit sílu vln o 97 %, čímž snižuje dopady bouří a brání erozi. Tyto a další pobřežní ekosystémy jsou přední obrannou linií mnoha měst po celém světě, od Miami po Manilu.

Až donedávna se taková přírodně založená řešení často přehlížela. Přední činitelé si ale jejich význam v rostoucí míře uvědomují a začínají konat, a to i na mezinárodní úrovni. Pařížská klimatická dohoda, uzavřená loni v prosinci a podepsaná minulý měsíc, nejenže potvrdila konsenzus na důležitosti úsilí věnovaného změně klimatu, ale také výslovně prohlásila, že ekosystémy mají svou úlohu při zachytávání skleníkových plynů a pomáhají komunitám přizpůsobovat se dopadům změny klimatu.

Na národní úrovni uskutečňují důležité kroky některé z nejohroženějších ostrovů. Loni například Seychely ohlásily dohodu na svého druhu první výměně „dluhu za přírodu“ se svými věřiteli z Pařížského klubu a organizací The Nature Conservancy. Tato výměna zemi umožní přesměrovat 21,6 milionu dolarů ze svého dluhu do investic do komplexního přístupu k ochraně oceánu, který upevní jejich odolnost vůči změně klimatu.

Také lídři v soukromém sektoru se začínají poohlížet po přírodních nástrojích. Inženýrské firmy jako CH2M spolupracují s pobřežními komunitami v Mexickém zálivu i jinde na hledání hybridních řešení, která spojují tradiční a přírodně založené přístupy.

Potenciál v přírodních řešeních shledává i pojišťovnictví – branže tvořená společnostmi, které mají celosvětově asi nejméně chuti na riziko. Během uplynulé dekády pojišťovací společnosti vyplatily zhruba 300 miliard dolarů za škody související s klimatem, často na rekonstrukci týchž staveb náchylných k poškození. Není tedy divu, že zajišťovna Swiss Re provádí výzkumy v oblasti zmírňování nákladných rizik hurikánů pro pobřežní komunity.

Podle jedné studie Swiss Re v důsledku nákladů souvisejících s hurikány přichází Barbados každoročně o ekvivalent 4 % HDP. Každý dolar vynaložený na ochranu mangrovů a korálových útesů ale ušetřil 20 dolarů z budoucích škod způsobených hurikány. Vzhledem k takovým zjištěním už není nepředstavitelné, že by pojišťovny jednou vypsaly krytí pro mokřady a další přírodní infrastrukturu, která nabízí ochranu pobřežních komunit a ekonomik.

Příroda také může pomoci ochránit živobytí lidí. Projekt obnovy mangrovů ve Vietnamu, pod vedením Červeného kříže, nejenže snížil škody na hrázích a další stavební infrastruktuře, ale také přinesl vyšší výnosy z akvakultury, a tedy vyšší příjmy místních komunit. Také projekt obnovy mangrovů a korálů v Grenadě – společné úsilí Červeného kříže, organizace The Nature Conservancy a rybářů z grenadského Grenville – doložil velký potenciál zvyšování odolnosti. Ukázalo se, že pouhých 30 metrů útesů a korálů podstatně posílilo populaci humrů, mušlí, chobotnic a ježovek.

Odolnost vůči změně klimatu a přírodním pohromám je výzva, která se klene napříč sektory. Taková proto musejí být i naše řešení. Snahy založené na spolupráci mají pro rozvoj a realizaci účinnějších preventivních strategií zásadní význam. Světová banka, organizace The Nature Conservancy a partnerští výzkumníci (včetně ekologů, ekonomů a techniků) nedávno uveřejnili zprávu, která nabízí vodítka pro spolupráci. Konkrétně zpráva doporučuje výpočet hodnoty pobřežních ekosystémů ve smyslu chráněného kapitálu a infrastruktury, na základě přístupů běžně užívaných v pojišťovnictví a technických odvětvích.

Fake news or real views Learn More

Tváří v tvář sílícím klimatickým a živelním rizikům dokážou investice do přírodně založených řešení nákladově efektivním způsobem chránit životy a zabezpečit prosperitu – a zároveň ochránit celosvětově ohrožené přírodní ekosystémy. Je načase, aby si vlády, firmy i nevládní organizace uvědomily, že co se týče boje proti důsledkům změny klimatu a ochrany pobřežních komunit, nejchytřejší investicí, kterou můžeme udělat, je ochrana a obnova přírody.

Z angličtiny přeložil David Daduč