Skip to main content

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated Cookie policy, Privacy policy and Terms & Conditions

deseglise1_RGBAlpha Getty Images_sustainablegreeninfrastructurebuilding RGBAlpha/Getty Images

Jak rozšířit trvale udržitelnou infrastrukturu

NEW YORK – Klimatické změny jsou zřejmě nejnaléhavější globální výzvou dneška a my je neřešíme dostatečně rychle. Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 si klade za cíl udržet růst globálních teplot pod hranicí 2° Celsia oproti předindustriální úrovní. Současné záruky snižování emisí skleníkových plynů (GHG) ze strany národních vlád však stále směřují k tomu, že globální oteplení přesáhne do konce tohoto století 3°C. Abychom tomu zabránili, musíme jednat rychleji, v širším měřítku a disruptivněji – zejména v případě vývoje a financování trvale udržitelných infrastrukturálních projektů.

Stávající infrastruktura – která je široce definovaná jako doprava, energie, telekomunikace, voda a budovy – představuje téměř 70% globálních emisí GHG. V době, kdy jsou hnacím motorem populačního růstu a urbanizace nízkopříjmové a středněpříjmové země, se navíc budou právě ony nejvíce podílet na očekávaném zdvojnásobení infrastrukturálních aktiv do roku 2050, vesměs prostřednictvím projektů na zelené louce. Chceme-li se vyhnout katastrofálním klimatickým změnám, musíme ve velkém měřítku rozvíjet novou trvale udržitelnou infrastrukturu a současně odstavovat nebo zdokonalovat trvale neudržitelná aktiva.

Zatím se však tento cíl ukazuje jako obtížně dosažitelný. Nabídka bankovně financovatelných a trvale udržitelných infrastrukturálních projektů je nedostatečná a úzká, zejména v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích. A financování také přichází pomalu, obzvláště ze soukromého sektoru.

OECD odhaduje, že investiční potřeby na infrastrukturu pro roky 2016 až 2030 činí přibližně 6,3 bilionu dolarů ročně a přibližně o 10% více (tzn. 6,9 bilionu), aby bylo dosaženo teplotního cíle méně než 2°C. V roce 2018 však globální investice do infrastruktury dosahovaly 3,4-4,4 bilionu dolarů, podle použité metriky. To naznačuje roční výpadek ve výši 2,5-3,5 bilionu, z čehož zhruba dvě třetiny připadají na nízkopříjmové a středněpříjmové země.

Rozvinuté ekonomiky sice obecně mívají dobře zavedené regulační rámce a rychle dostupné finance pro trvale udržitelné infrastrukturální projekty, avšak většina nízkopříjmových a středněpříjmových zemí čelí velkým problémům. Protože jde o komplexní a dlouhodobé projekty, u nichž návratnost často přesahuje deset let, mají soukromí investoři tendenci držet se stranou, poněvadž je odrazují regulační rizika a změny politik. Až dosud financovaly trvale udržitelnou infrastrukturu většinou multilaterální a národní rozvojové banky (MDB a NDB). Přilákání soukromého kapitálu proto bude klíčem k překonání této investiční propasti.

Abychom napomohli k rozšíření rozvoje a financování trvale udržitelné infrastruktury v nízkopříjmových a středněpříjmových ekonomikách, navrhujeme nový holistický rámec vyvinutý Pracovní skupinou laboratoře One Planet Lab pro financování trvale udržitelné infrastruktury, jejímž je jeden z nás (Déséglise) členem. Tento rámec s názvem „Vize pro ekologicky zodpovědný přechod – Infrastruktura“ (VERT-Infra) si klade za cíl pomoci uvolňovat stavidla projektů a rozvíjet trvale udržitelnou infrastrukturu coby třídu aktiv, a tím otevírat dveře rozsáhlým investicím institucionálních investorů z celého světa.

Subscribe now
Bundle2020_web

Subscribe now

Subscribe today and get unlimited access to OnPoint, the Big Picture, the PS archive of more than 14,000 commentaries, and our annual magazine, for less than $2 a week.

SUBSCRIBE

VERT-Infra zpočátku pokrývá čtyři podsektory trvale udržitelné infrastruktury: energii, skladování energie, dopravu a budovy, a to se zvláštním důrazem na projekty v městských oblastech. Rámec však lze rozšířit tak, aby zahrnoval drtivou většinu z investic o objemu 6,9 bilionu dolarů, které jsou každoročně zapotřebí.

One Planet Lab čerpá z rámce řízení, který tvořil základ vývoje trhu zelených dluhopisů, a doporučuje integraci rozmanité palety aktérů do jediné pružné organizace založené na členství. Mezi její členy by patřily organizace aktivní v oblasti infrastrukturálních investic a rozvojové pomoci, ale i vlády, MDB, finanční instituce, majitelé a manažeři aktiv, nevládní organizace a univerzity.

V zájmu řešení problémů během celé životnosti trvale udržitelných infrastrukturálních projektů se VERT-Infra zaměřuje na čtyři doplňkové a navzájem se posilující složky. Ty zahrnují mechanismy financování i budování kapacit, které jsou obzvláště důležité pro rozvoj projektů na zelené louce v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích.

Pro začátek by takzvané Fondy projektové přípravy – kapitalizované dárci, MDB, fondy finančního zprostředkovatelství a filantropickými organizacemi – poskytovaly technickou pomoc, aby podpořily vznik bankovně financovatelných a trvale udržitelných infrastrukturálních projektů. Kapacity trvale udržitelného financování by pak poskytovaly levné finance NDB a místním finančním institucím, jež splňují podmínky, a přitom postrádají pravidelný přístup k mezinárodním kapitálovým trhům. Tyto instituce by dále půjčovaly prostředky trvale udržitelným infrastrukturálním projektům (obvykle novým).

Za účelem doplnění těchto kapacit a úhrady refinancování stávajících projektů by Fondy trvale udržitelné infrastruktury nakupovaly nebo participovaly na úvěrech pro provozní aktiva, která už byla financována regionálními rozvojovými bankami, NDB a místními institucemi. Tím by se uvolnil kapitál pro nové a dodatečné investice.

A konečně by VERT-Infra fungovala v partnerství s dalšími iniciativami zaměřenými na rozvoj Fondů politik a plánování. Tyto fondy by podporovaly dlouhodobé budování kapacit, které pomáhá nízkopříjmovým a středněpříjmovým zemím plánovat a zajišťovat trvale udržitelnou infrastrukturu a posilovat stěžejní rámce řízení a politik v souladu s národně determinovanými politikami.

Navrhujeme dva koordinované směry postupu: za prvé generování rámců politik, které budou rychle usměrňovat kapitál směrem k trvale udržitelné infrastruktuře; a za druhé spojovat dohromady klíčové aktéry za účelem mobilizace financí. Mezi tyto aktéry patří instituce rozvojových financí, MDB a NDB, soukromé finanční instituce, institucionální investoři a inovátoři v oblasti digitálních financí.

Ne všechny infrastrukturální projekty samozřejmě nabízejí komerční příležitosti. Inkluzivní, open-source podstata VERT-Infra, která se odráží v jejím modelu řízení, by však měla upřednostňovat vznik standardizovaných a měřitelných mechanismů, které umožní finančním trhům výrazněji podporovat trvale udržitelnou infrastrukturu.

Celosvětový přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku v souladu s cíli pařížské dohody čelí silným protitlakům, přičemž jsou naléhavě zapotřebí smělejší kroky, díky nimž se vyhneme nepřijatelným rizikům globálního oteplování. Rámec VERT-Infra řeší stávající slabá místa v rozvoji a financování trvale udržitelné infrastruktury, díky čemuž může přispět k transformaci tohoto klíčového sektoru a k zesílení globálního boje proti klimatickým změnám.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

https://prosyn.org/VuQCqGdcs;