SANTA MONICA – Indie zažívá nejhorší sucho za posledních 140 let a indičtí farmáři vyšli do ulic. Během protestu ve státě Madhjapradéš letos v létě zahájila policie střelbu na farmáře, kteří požadovali odpuštění dluhů a lepší ceny za zemědělské plodiny, a pět z nich usmrtila. Ve státě Tamilnádu zorganizovali rozezlení pěstitelé podobné protesty a zapálili svíce jako vzpomínku na zabité kolegy. Na jednom shromáždění v Dillí nesli farmáři lidské lebky – prý patřily farmářům, kteří spáchali sebevraždu po ničivé neúrodě v uplynulých šesti měsících.
Podle nedávné studie Tammy A. Carletonové z Kalifornské univerzity v Berkeley se počet sebevražd mezi indickými farmáři zvyšuje s teplotou tak, že růst teploty o 1° Celsia nad průměrnou úroveň daného dne vyvolá v průměru asi 70 sebevražd navíc.
Letošní nepokoje vyvolané suchem obnažily neživotaschopnost zemědělské politiky a zároveň upozornily na hrozbu, kterou klimatické změny představují nejen pro Indii, ale pro všechny země. Se vzestupem globálních teplot a stále častějším výskytem sucha půjdou pravděpodobně ruku v ruce politický rozruch, sociální neklid, a dokonce i násilí.
Když nepříznivé počasí omezilo v roce 2008 světovou nabídku obilí a vyšroubovalo ceny potravin, zažila řada zemí od Maroka po Indonésii sociální a politické otřesy. V poslední době se potravinová nejistota používá jako zbraň ve válkách v Jemenu a Sýrii.
Podle Centra pro klima a bezpečnost (CCS) by neschopnost řešit tato „klimatem tažená rizika“ mohla vést k rozsáhlejším bojům o vodu, potraviny, energii a půdu, a to zejména v regionech, které jsou již dnes nestabilní. CCS identifikuje 12 „epicenter“, v nichž by klimatické změny mohly roznítit či prohloubit konflikty schopné zachvátit velký počet obyvatel a přelít se přes hranice států.
Není náhodou, že se konflikty šíří s rostoucími teplotami. Studie z roku 2013 odhaduje, že „s každou směrodatnou klimatickou odchylkou směrem k vyšším teplotám či extrémnějším srážkám“ se počet násilností mezi jednotlivci zvýší o 4% a počet konfliktů mezi skupinami vzroste o 14%. Psychologické studie navíc ukázaly, že když jsou lidé vystaveni nepříjemně vysokým teplotám, projevují zvýšenou úroveň agresivity. A nový výzkum dospívá k závěru, že co platí pro jednotlivce, to platí i pro celé populace.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
V subsaharské Africe odhalili vědci silnou souvztažnost mezi třicet let stoupajícími teplotami a výtrysky občanských válek. Bude-li trend k oteplování pokračovat, pak začnou být občanské války a další konflikty běžnějším jevem v Africe, v Jihočínském moři, v Arktidě, ve střední Americe i jinde. Chceme-li takovému výsledku předejít, budeme potřebovat obnovenou podporu pro multilaterální smlouvy, jako je pařížská klimatická dohoda z roku 2015, kterou oslabil fakt, že od ní odstoupily Spojené státy. Zapotřebí však bude i větší zapojení států, měst a průmyslových sektorů ve třech klíčových oblastech: hospodaření se zdroji, zmírňování následků katastrof a migrace.
V převážně agrárních společnostech má zemědělská produktivita dopad na celou ekonomiku. Jak jsme letos viděli v Africkém rohu a v Indii, změny teplot a množství dešťových srážek mohou snižovat úrodu, a tím i příjmy venkova. Za takových podmínek a při absenci jiných ekonomických příležitostí se tamní komunity mohou uchylovat k násilí, neboť soupeří o potraviny a nedostatkové zdroje.
Mezinárodní dobročinné organizace ve spolupráci se státními a federální vládami by měly řešit nejen bezprostřední příčiny chudoby, ale rozvíjet také dlouhodobé strategie, jak pomoci zemědělským komunitám přežít neúrodu. Tyto strategie by se měly zaměřovat mimo jiné na hospodaření s ornou půdou a šetření vodou.
Kromě toho jsou zapotřebí nové strategie koordinace humanitární činnosti po katastrofách. Se změnami klimatu se budou zvyšovat četnost, intenzita i doba trvání pohrom souvisejících s počasím, jako jsou záplavy, hurikány, sesuvy půdy či tajfuny, což bude ohrožovat živobytí lidí i ekonomiku obecně. Vlády musí spolupracovat na zmírňování těchto rizik a rázně reagovat na přírodní pohromy, jakmile nastanou. Jinak jejich dopady neúměrně poškodí chudé a zranitelné komunity a začarovaný kruh chudoby a násilí bude pokračovat.
A konečně potřebujeme lepší politiku řízení lidské migrace, která z valné části souvisí s počasím a suchy. V roce 2015 dosáhl počet přeshraničních migrantů rekordních 244 milionů. Vzhledem ke změnám počasí by se celé regiony mohly stát neobyvatelnými, což vykoření mnoho dalších lidí. Například některé části Blízkého východu by se mohly do konce tohoto století stát příliš horkými na to, aby v nich mohli žít lidé, a hustě osídlená velkoměsta typu Dillí by mohla až 200 dní v roce zakoušet teploty přesahující 95º Fahrenheitů (35° Celsia). Mezinárodní organizace pro migraci se obává, že jak budou před horkem prchat další lidé, koncentrace osob do menších oblastí bude mít bezprecedentní dopad na místní „absorbční kapacity“.
Vědci se shodují v názoru, že klimatické změny představují vážné nebezpečí pro planetu. Politici a vládní představitelé však dosud z nějakého důvodu neodhalili spojitost mezi měnícím se klimatem a lidskými konflikty. Z řady hrozeb souvisejících s klimatickými změnami je zhoršující se globální bezpečnost možná nejděsivější. Vidět farmáře, jak nesou indickými ulicemi lidské lebky, je samo o sobě dost zlé. Pokud však nezačneme brát vážně bezpečnostní rizika spojená s klimatickými změnami, mohlo by být ještě mnohem hůře.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Iran’s mass ballistic missile and drone attack on Israel last week raised anew the specter of a widening Middle East war that draws in Iran and its proxies, as well as Western countries like the United States. The urgent need to defuse tensions – starting by ending Israel’s war in Gaza and pursuing a lasting political solution to the Israeli-Palestinian conflict – is obvious, but can it be done?
The most successful development stories almost always involve major shifts in the sources of economic growth, which in turn allow economies to reinvent themselves out of necessity or by design. In China, the interplay of mounting external pressures, lagging household consumption, and falling productivity will increasingly shape China’s policy choices in the years ahead.
explains why the Chinese authorities should switch to a consumption- and productivity-led growth model.
Designing a progressive anti-violence strategy that delivers the safety for which a huge share of Latin Americans crave is perhaps the most difficult challenge facing many of the region’s governments. But it is also the most important.
urge the region’s progressives to start treating security as an essential component of social protection.
SANTA MONICA – Indie zažívá nejhorší sucho za posledních 140 let a indičtí farmáři vyšli do ulic. Během protestu ve státě Madhjapradéš letos v létě zahájila policie střelbu na farmáře, kteří požadovali odpuštění dluhů a lepší ceny za zemědělské plodiny, a pět z nich usmrtila. Ve státě Tamilnádu zorganizovali rozezlení pěstitelé podobné protesty a zapálili svíce jako vzpomínku na zabité kolegy. Na jednom shromáždění v Dillí nesli farmáři lidské lebky – prý patřily farmářům, kteří spáchali sebevraždu po ničivé neúrodě v uplynulých šesti měsících.
Podle nedávné studie Tammy A. Carletonové z Kalifornské univerzity v Berkeley se počet sebevražd mezi indickými farmáři zvyšuje s teplotou tak, že růst teploty o 1° Celsia nad průměrnou úroveň daného dne vyvolá v průměru asi 70 sebevražd navíc.
Letošní nepokoje vyvolané suchem obnažily neživotaschopnost zemědělské politiky a zároveň upozornily na hrozbu, kterou klimatické změny představují nejen pro Indii, ale pro všechny země. Se vzestupem globálních teplot a stále častějším výskytem sucha půjdou pravděpodobně ruku v ruce politický rozruch, sociální neklid, a dokonce i násilí.
Když nepříznivé počasí omezilo v roce 2008 světovou nabídku obilí a vyšroubovalo ceny potravin, zažila řada zemí od Maroka po Indonésii sociální a politické otřesy. V poslední době se potravinová nejistota používá jako zbraň ve válkách v Jemenu a Sýrii.
Podle Centra pro klima a bezpečnost (CCS) by neschopnost řešit tato „klimatem tažená rizika“ mohla vést k rozsáhlejším bojům o vodu, potraviny, energii a půdu, a to zejména v regionech, které jsou již dnes nestabilní. CCS identifikuje 12 „epicenter“, v nichž by klimatické změny mohly roznítit či prohloubit konflikty schopné zachvátit velký počet obyvatel a přelít se přes hranice států.
Není náhodou, že se konflikty šíří s rostoucími teplotami. Studie z roku 2013 odhaduje, že „s každou směrodatnou klimatickou odchylkou směrem k vyšším teplotám či extrémnějším srážkám“ se počet násilností mezi jednotlivci zvýší o 4% a počet konfliktů mezi skupinami vzroste o 14%. Psychologické studie navíc ukázaly, že když jsou lidé vystaveni nepříjemně vysokým teplotám, projevují zvýšenou úroveň agresivity. A nový výzkum dospívá k závěru, že co platí pro jednotlivce, to platí i pro celé populace.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
V subsaharské Africe odhalili vědci silnou souvztažnost mezi třicet let stoupajícími teplotami a výtrysky občanských válek. Bude-li trend k oteplování pokračovat, pak začnou být občanské války a další konflikty běžnějším jevem v Africe, v Jihočínském moři, v Arktidě, ve střední Americe i jinde. Chceme-li takovému výsledku předejít, budeme potřebovat obnovenou podporu pro multilaterální smlouvy, jako je pařížská klimatická dohoda z roku 2015, kterou oslabil fakt, že od ní odstoupily Spojené státy. Zapotřebí však bude i větší zapojení států, měst a průmyslových sektorů ve třech klíčových oblastech: hospodaření se zdroji, zmírňování následků katastrof a migrace.
V převážně agrárních společnostech má zemědělská produktivita dopad na celou ekonomiku. Jak jsme letos viděli v Africkém rohu a v Indii, změny teplot a množství dešťových srážek mohou snižovat úrodu, a tím i příjmy venkova. Za takových podmínek a při absenci jiných ekonomických příležitostí se tamní komunity mohou uchylovat k násilí, neboť soupeří o potraviny a nedostatkové zdroje.
Mezinárodní dobročinné organizace ve spolupráci se státními a federální vládami by měly řešit nejen bezprostřední příčiny chudoby, ale rozvíjet také dlouhodobé strategie, jak pomoci zemědělským komunitám přežít neúrodu. Tyto strategie by se měly zaměřovat mimo jiné na hospodaření s ornou půdou a šetření vodou.
Kromě toho jsou zapotřebí nové strategie koordinace humanitární činnosti po katastrofách. Se změnami klimatu se budou zvyšovat četnost, intenzita i doba trvání pohrom souvisejících s počasím, jako jsou záplavy, hurikány, sesuvy půdy či tajfuny, což bude ohrožovat živobytí lidí i ekonomiku obecně. Vlády musí spolupracovat na zmírňování těchto rizik a rázně reagovat na přírodní pohromy, jakmile nastanou. Jinak jejich dopady neúměrně poškodí chudé a zranitelné komunity a začarovaný kruh chudoby a násilí bude pokračovat.
A konečně potřebujeme lepší politiku řízení lidské migrace, která z valné části souvisí s počasím a suchy. V roce 2015 dosáhl počet přeshraničních migrantů rekordních 244 milionů. Vzhledem ke změnám počasí by se celé regiony mohly stát neobyvatelnými, což vykoření mnoho dalších lidí. Například některé části Blízkého východu by se mohly do konce tohoto století stát příliš horkými na to, aby v nich mohli žít lidé, a hustě osídlená velkoměsta typu Dillí by mohla až 200 dní v roce zakoušet teploty přesahující 95º Fahrenheitů (35° Celsia). Mezinárodní organizace pro migraci se obává, že jak budou před horkem prchat další lidé, koncentrace osob do menších oblastí bude mít bezprecedentní dopad na místní „absorbční kapacity“.
Vědci se shodují v názoru, že klimatické změny představují vážné nebezpečí pro planetu. Politici a vládní představitelé však dosud z nějakého důvodu neodhalili spojitost mezi měnícím se klimatem a lidskými konflikty. Z řady hrozeb souvisejících s klimatickými změnami je zhoršující se globální bezpečnost možná nejděsivější. Vidět farmáře, jak nesou indickými ulicemi lidské lebky, je samo o sobě dost zlé. Pokud však nezačneme brát vážně bezpečnostní rizika spojená s klimatickými změnami, mohlo by být ještě mnohem hůře.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.