NEW YORK – Klimatické změny ohrožují samotnou budoucnost lidstva. Moře dnes zalévá celé vesnice a všude na světě sílí konflikty o vzácné nerostné zdroje. Meteorologické jevy vyhánějí z domovů rok od roku vyšší počet rodin, což vytváří začarovaný kruh extrémní chudoby, akutního hladu a nejistoty.
V době, kdy si připomínáme Den Země 2021, musíme rozšířit cíl našeho zájmu a uvědomit si také prohlubující se spojitost mezi klimatickou krizí a vzděláním – tedy oblastí, kde zoufale potřebujeme přetavit chvályhodné záměry a finanční závazky ve smysluplnou akci. Vzdělání pro nejohroženější populace světa – zejména pro dívky a chlapce přesídlené v důsledku klimatických katastrof, ozbrojených konfliktů a vleklých politických krizí – se musí stát nejvyšší prioritou v našem úsilí o ochranu lidstva a vytvoření životaschopnější budoucnosti pro příští generace.
Výzva, před kterou stojíme, nemá v dějinách obdoby. Očekává se, že v příštích 30 letech si klimatické změny vyžádají přesun více než 140 milionů lidí z celé jižní Asie, subsaharské Afriky a Latinské Ameriky, a to při nákladech přibližně 7,9 bilionu dolarů. Tato vlna masové migrace a přesídlování naruší globální úsilí o rozšiřování demokratického a zodpovědného vládnutí a o dosažení cílů vytyčených v programu Cíle udržitelného rozvoje a v Pařížské klimatické dohodě.
K obecné nespravedlnosti vůči marginalizovaným a zranitelným dětem, které se nedopustily ničeho, čím by k tomuto problému přispěly, se přidává i skutečnost, že jsou to často dívky – zejména dospívající dívky –, které jsou v případě sucha, sesuvů půdy, záplav a dalších katastrof nuceny jako první odejít ze školy a jako poslední se do ní navracejí, pokud se vůbec kdy vrátí. Bez přístupu ke vzdělání pak tyto dívky čelí zvýšenému riziku pohlavního zneužívání, brzkého sňatku, nechtěného těhotenství a dětské práce.
To představuje tragickou ztrátu lidského kapitálu. Organizace Malala Fund odhaduje, že v roce 2021 zabrání klimatické jevy a s nimi spojené události nejméně čtyřem milionům dívek z rozvojových zemí dokončit si vzdělání. A do roku 2025 by toto číslo mohlo dosáhnout 12 milionů.
Je zapotřebí, abychom obě témata začali spojovat. Začleněním pomoci ve vzdělávání do obecnějších klimatických agend mohou vlády nahradit neblahou spirálu vysídlování, chudoby a nejistoty novým blahodárným cyklem. Vzdělané dívky jsou silnými hybatelkami změn. Při správném vzdělání mohou mladí lidé, kteří jsou dnes zranitelní a vytěsňovaní na okraj, vybudovat silnější a odolnější ekonomiky i komunity zítřka.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Čísla nelžou. Nedávné studie naznačují, že každý další rok základního vzdělání pro dívky může zvýšit příjem na obyvatele o 10-20%. A naopak cena za neschopnost poskytnout dívkám střední vzdělání se odhaduje na 15-30 bilionů dolarů v podobě ztracené produktivity. Tyto promarněné zdroje by mohly přinést zásadní obrat při řešení klimatických změn a budování silnějších společností.
Výzkum také ukazuje, že vzdělávání dívek zachraňuje životy. Studie z roku 2013, která analyzovala spojitosti mezi vzděláváním dívek a snižováním rizika katastrof, zjistila, že kdyby 70% žen ve věku 20-39 let mělo nejméně nižší střední vzdělání, mohl by se počet úmrtí souvisejících s katastrofami snížit do roku 2050 o 60%.
Jsou to jiskřičky naděje v pozadí chmurných statistik. Vezměme si Afghánistán, kde růst počtu případů sucha, záplav a extrémního počasí vyhání rodiny z domovů a vyvolává konflikty. Třebaže jsou základní práva afghánských dívek a žen už dlouho systematicky porušována, ženy dnes vyučují vědecké obory i biologii a posilují postavení příští generace dívek. Ve venkovských oblastech dnes mají dívky, které nedostaly možnost získat vzdělání, přístup k bezpečnému výukovému prostředí v komunitních vzdělávacích centrech. A národní školská politika zaujímá proaktivní přístup s cílem dostat do školy větší počet dívek.
V Sahelu, kde lidé stále více bojují o vzácné zdroje a prchají před rekordními teplotami a suchem, jsou dnes děti v největší míře ponechány napospas osudu. Přesto existují země jako Čad, kde se mezinárodní společenství spojilo v podpoře mnohaletých vzdělávacích programů prostřednictvím globálních fondů, jako je Education Cannot Wait, pod vedením OSN. Díky těmto kolektivním investicím si dívky osvojují novou kvalifikaci v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice, což jim nabídne více příležitostí k prosperitě – a snad i k tomu, aby se staly silnými obhájkyněmi trvale udržitelného rozvoje a klimatické odolnosti.
V Mosambiku dnes děti čelí trojí hrozbě v podobě klimatických změn, nejistoty vůči násilí a nemoci COVID-19. Díky pokračující podpoře však dnes dívky a chlapci mají přístup ke vzdělávacím službám na dálku a učí se prostřednictvím televize, rozhlasu a tabletů. Tyto děti budou vědět, co dělat, až udeří příští katastrofální cyklon. Díky vzdělávání se stávají odolnějšími, uvědomělejšími a akceschopnějšími.
Chceme-li řešit rizika, jimž dnes čelí děti v rozvojových zemích – zejména v krizovém kontextu –, musíme podniknout naléhavé, rozsáhlé a společné kroky, abychom dali vzdělání do souvislosti s klimatickými změnami. Pro dárce, vlády a špičky soukromého sektoru to znamená, že by v příspěvcích na pařížskou dohodu, v balících covidové pomoci i v obecných strategiích nízkouhlíkového a klimaticky odolného rozvoje měli pamatovat také na vzdělání. A v době, kdy se připravujeme na konferenci o klimatických změnách COP26, která se uskuteční v listopadu v Glasgowě, a také na další globální schůzky, bychom měli na první místo mezinárodní agendy postavit financování vzdělávání – zejména vzdělávání zranitelných dívek.
Naděje nestačí. Musíme přijmout proaktivní opatření, abychom zajistili dlouhodobé přežití lidstva. Volba je na nás. Investice do vzdělání dívek je investicí do našeho společného lidství, do naší ekonomiky i do budoucnosti planety.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The European Union’s cumbersome and narrowly defined regulations for public procurement and spending are not simply inadequate; they are dangerous. They weaken the bloc’s ability to protect itself from a broad range of Russian hybrid attacks while prolonging Russia’s aggression in Ukraine.
propose a European Defense Production Act to help fast-track processes for public procurement and spending.
The intricate legal issues and colorful characters in Donald Trump's criminal trials will undoubtedly keep the media and the viewing public enraptured for months to come. But when it comes to the 2024 election, all that really matters is how the defendant appears to a narrow sliver of undecided voters.
points out that optics, more than the law or the facts, will be what matters most for the election.
NEW YORK – Klimatické změny ohrožují samotnou budoucnost lidstva. Moře dnes zalévá celé vesnice a všude na světě sílí konflikty o vzácné nerostné zdroje. Meteorologické jevy vyhánějí z domovů rok od roku vyšší počet rodin, což vytváří začarovaný kruh extrémní chudoby, akutního hladu a nejistoty.
V době, kdy si připomínáme Den Země 2021, musíme rozšířit cíl našeho zájmu a uvědomit si také prohlubující se spojitost mezi klimatickou krizí a vzděláním – tedy oblastí, kde zoufale potřebujeme přetavit chvályhodné záměry a finanční závazky ve smysluplnou akci. Vzdělání pro nejohroženější populace světa – zejména pro dívky a chlapce přesídlené v důsledku klimatických katastrof, ozbrojených konfliktů a vleklých politických krizí – se musí stát nejvyšší prioritou v našem úsilí o ochranu lidstva a vytvoření životaschopnější budoucnosti pro příští generace.
Výzva, před kterou stojíme, nemá v dějinách obdoby. Očekává se, že v příštích 30 letech si klimatické změny vyžádají přesun více než 140 milionů lidí z celé jižní Asie, subsaharské Afriky a Latinské Ameriky, a to při nákladech přibližně 7,9 bilionu dolarů. Tato vlna masové migrace a přesídlování naruší globální úsilí o rozšiřování demokratického a zodpovědného vládnutí a o dosažení cílů vytyčených v programu Cíle udržitelného rozvoje a v Pařížské klimatické dohodě.
K obecné nespravedlnosti vůči marginalizovaným a zranitelným dětem, které se nedopustily ničeho, čím by k tomuto problému přispěly, se přidává i skutečnost, že jsou to často dívky – zejména dospívající dívky –, které jsou v případě sucha, sesuvů půdy, záplav a dalších katastrof nuceny jako první odejít ze školy a jako poslední se do ní navracejí, pokud se vůbec kdy vrátí. Bez přístupu ke vzdělání pak tyto dívky čelí zvýšenému riziku pohlavního zneužívání, brzkého sňatku, nechtěného těhotenství a dětské práce.
To představuje tragickou ztrátu lidského kapitálu. Organizace Malala Fund odhaduje, že v roce 2021 zabrání klimatické jevy a s nimi spojené události nejméně čtyřem milionům dívek z rozvojových zemí dokončit si vzdělání. A do roku 2025 by toto číslo mohlo dosáhnout 12 milionů.
Je zapotřebí, abychom obě témata začali spojovat. Začleněním pomoci ve vzdělávání do obecnějších klimatických agend mohou vlády nahradit neblahou spirálu vysídlování, chudoby a nejistoty novým blahodárným cyklem. Vzdělané dívky jsou silnými hybatelkami změn. Při správném vzdělání mohou mladí lidé, kteří jsou dnes zranitelní a vytěsňovaní na okraj, vybudovat silnější a odolnější ekonomiky i komunity zítřka.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Čísla nelžou. Nedávné studie naznačují, že každý další rok základního vzdělání pro dívky může zvýšit příjem na obyvatele o 10-20%. A naopak cena za neschopnost poskytnout dívkám střední vzdělání se odhaduje na 15-30 bilionů dolarů v podobě ztracené produktivity. Tyto promarněné zdroje by mohly přinést zásadní obrat při řešení klimatických změn a budování silnějších společností.
Výzkum také ukazuje, že vzdělávání dívek zachraňuje životy. Studie z roku 2013, která analyzovala spojitosti mezi vzděláváním dívek a snižováním rizika katastrof, zjistila, že kdyby 70% žen ve věku 20-39 let mělo nejméně nižší střední vzdělání, mohl by se počet úmrtí souvisejících s katastrofami snížit do roku 2050 o 60%.
Jsou to jiskřičky naděje v pozadí chmurných statistik. Vezměme si Afghánistán, kde růst počtu případů sucha, záplav a extrémního počasí vyhání rodiny z domovů a vyvolává konflikty. Třebaže jsou základní práva afghánských dívek a žen už dlouho systematicky porušována, ženy dnes vyučují vědecké obory i biologii a posilují postavení příští generace dívek. Ve venkovských oblastech dnes mají dívky, které nedostaly možnost získat vzdělání, přístup k bezpečnému výukovému prostředí v komunitních vzdělávacích centrech. A národní školská politika zaujímá proaktivní přístup s cílem dostat do školy větší počet dívek.
V Sahelu, kde lidé stále více bojují o vzácné zdroje a prchají před rekordními teplotami a suchem, jsou dnes děti v největší míře ponechány napospas osudu. Přesto existují země jako Čad, kde se mezinárodní společenství spojilo v podpoře mnohaletých vzdělávacích programů prostřednictvím globálních fondů, jako je Education Cannot Wait, pod vedením OSN. Díky těmto kolektivním investicím si dívky osvojují novou kvalifikaci v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice, což jim nabídne více příležitostí k prosperitě – a snad i k tomu, aby se staly silnými obhájkyněmi trvale udržitelného rozvoje a klimatické odolnosti.
V Mosambiku dnes děti čelí trojí hrozbě v podobě klimatických změn, nejistoty vůči násilí a nemoci COVID-19. Díky pokračující podpoře však dnes dívky a chlapci mají přístup ke vzdělávacím službám na dálku a učí se prostřednictvím televize, rozhlasu a tabletů. Tyto děti budou vědět, co dělat, až udeří příští katastrofální cyklon. Díky vzdělávání se stávají odolnějšími, uvědomělejšími a akceschopnějšími.
Chceme-li řešit rizika, jimž dnes čelí děti v rozvojových zemích – zejména v krizovém kontextu –, musíme podniknout naléhavé, rozsáhlé a společné kroky, abychom dali vzdělání do souvislosti s klimatickými změnami. Pro dárce, vlády a špičky soukromého sektoru to znamená, že by v příspěvcích na pařížskou dohodu, v balících covidové pomoci i v obecných strategiích nízkouhlíkového a klimaticky odolného rozvoje měli pamatovat také na vzdělání. A v době, kdy se připravujeme na konferenci o klimatických změnách COP26, která se uskuteční v listopadu v Glasgowě, a také na další globální schůzky, bychom měli na první místo mezinárodní agendy postavit financování vzdělávání – zejména vzdělávání zranitelných dívek.
Naděje nestačí. Musíme přijmout proaktivní opatření, abychom zajistili dlouhodobé přežití lidstva. Volba je na nás. Investice do vzdělání dívek je investicí do našeho společného lidství, do naší ekonomiky i do budoucnosti planety.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka