4

Proč jsou klimatické změny otázkou vzdělání

NEW YORK – Klimatické změny se dotýkají nás všech, ale přesto nejednáme dostatečně rychle, abychom vyřešili jejich příčiny, zmírnili jejich škody a adaptovali se na jejich následky. Mnoho lidí nechápe, jaká rizika představují klimatické změny pro globální ekonomické a společenské struktury. A mnozí z těch, kteří to chápou, bohužel odmítají dalekosáhlé přínosy spojené s globálním posunem k trvalé udržitelnosti a čisté energii.

Podle nedávné studie Pewova centra se sedm z deseti Američanů, kteří se klasifikovali jako politicky nezávislí, příliš neobávalo, že jim klimatické změny uškodí. A co je ještě horší, výzkumní pracovníci z Yaleovy univerzity nedávno zjistili, že 40% dospělých lidí z celého světa o klimatických změnách nikdy ani neslyšelo. V některých rozvojových zemích, jako je Indie, se tento podíl vyšplhal až na 65%.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Jsou to zarážející čísla, avšak lze je zlepšit. Studie Yaleovy univerzity dospěla k závěru, že „zdaleka nejsilnějším prediktorem veřejného povědomí o klimatických změnách je dosažené vzdělání“. Investicemi do kvalitního vzdělání můžeme nasměrovat budoucí generaci na správnou cestu k řešení tohoto globálního problému.

Vzdělání a akce proti změnám klimatu společně fungují třemi způsoby. Za prvé vzdělání vyplňuje vědomostní mezery. Pochopení, jak klimatické změny už dnes ovlivňují lidský život, může mít praktické výhody. Zejména to platí pro chudé populace, které jsou nejzranitelnější vůči neúrodě a přírodním pohromám způsobeným klimatickými změnami, jako jsou sesuvy půdy a záplavy. Populace, které musí po každé nové katastrofě budovat všechno od píky, promeškávají příležitosti k rychlému rozvoji. Pokud tyto generace pochopí, že se jejich svět mění – a že se pravděpodobnost budoucích katastrof zvyšuje –, pak si mohou vypěstovat odolnost a naučit se adaptovat na náhlou i pozvolnou zátěž spojenou s měnícím se klimatem.

Za druhé vzdělání potírá apatii. Znalost dostupných opatření k řešení klimatických změn může otevřít obrovské příležitosti k hospodářskému růstu. Globální investoři by měli být přivedeni k pochopení, že trvale udržitelná řešení mohou zvýšit blahobyt a vytvořit dodatečné ekonomické příležitosti. Například v Nigeru pomohly vzdělání a kvalitnější zemědělské postupy zdvojnásobit reálné příjmy ze zemědělské činnosti pro více než milion lidí a současně obnovit obrovské plochy silně znehodnocené půdy. A v USA bylo zase v roce 2014 více pracovních míst závislých na sluneční energii než na těžbě uhlí.

Přesto řada lidí dál trvá na tom, že zavádění opatření zmírňujících následky klimatických změn je pro náš současný způsob života příliš nákladné. Podle studie Pewova centra se téměř sedm z deseti lidí domnívá, že by vzhledem k technologickým omezením museli výrazně změnit svůj životní styl. Ve skutečnosti tomu tak být nemusí a vzdělání může zpochybnit právě ten druh skepticismu, jenž omezuje příležitosti ke klimaticky šetrnému životu.

A konečně vzdělání poskytuje technické znalosti potřebné k vybudování lepší budoucnosti prostřednictvím inovací – k budoucnosti zahrnující čistou a bezpečnou energii, trvale udržitelné zemědělství a „chytřejší“ města. Rozšíření přístupu ke vzdělání by vedlo k většímu počtu domácích inovací, kdy podnikatelé rozpoznají příležitosti k řešení místních problémů. Celosvětově se nemůžeme spoléhat na to, že znalostní centra typu Silicon Valley nebo Oxfordu vyvinou všelék na problém klimatických změn. Řešení mohou vzejít z technologických center, ale také mohou vzejít z vesnic a rozvíjejících se měst, od farmářů či výrobců s diametrálně odlišným pohledem na svět kolem sebe. Tím vznikne blahodárný cyklus. Vzdělaní lidé přitom snáze migrují a začleňují se do nových společností, kde se dělí o znalosti, které si s sebou přinesli.

Dnešní mladší generace jsou naštěstí oproti těm předchozím vzdělanější a odhodlanější snižovat svou uhlíkovou stopu. Stojí v čele cesty a nutí nás všechny, abychom přehodnotili vlastní počínání. Chceme-li však zajistit, aby jejich úsilí nepřišlo nazmar, musíme celosvětově rozšířit dostupnost vzdělání.

Norská vláda si pod vizionářským vedením premiérky Erny Solbergové uvědomila význam vzdělání a založila Mezinárodní komisi pro financování globálních vzdělávacích příležitostí, jejímž jsem členem. Tento týden se sejdeme v Oslu a já pevně věřím, že se tam popasujeme s problémy naší doby a přitom budeme vycházet z vědomí, že vzdělání je při řešení problémů naším nejcennějším aktivem.

Fake news or real views Learn More

Řešení rizik spojených s klimatickými změnami je nejen existenční nutností; je to také příležitost posunout se na dráhu čistšího, produktivnějšího a spravedlivějšího rozvoje. Pouze vzdělané globální společenství může podniknout rozhodné kroky k tomu, abychom se na tuto dráhu dostali.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.