12

Klimatické změny a katolická církev

ŘÍM – Papež František vyzývá svět, aby podnikl kroky proti globálnímu oteplování, a mnoho konzervativců ve Spojených státech proti tomu brojí. Papež by se podle nich měl držet morálky a neplést se do vědy. Pro většinu lidstva však bude Františkovo poselství vzhledem k vývoji letošní debaty o klimatu přesvědčivé: k tomu, abychom snížili riziko pro naši planetu, potřebujeme vědu i morálku.

Prvním bodem stojícím za zmínku je skutečnost, že drtivá většina Američanů s Františkovou výzvou ke klimatické akci souhlasí. Jejich názory bohužel nezastupuje americký Kongres, jenž hájí zájmy velkých uhelných a ropných společností, nikoliv zájmy amerického lidu. Průmysl fosilních paliv vynakládá vysoké částky za lobbing a kampaně kongresmanů, jako jsou senátoři Mitch McConnell a James Inhofe. Světovou klimatickou krizi zhoršila americká demokratická krize.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

V průzkumu veřejného mínění provedeném v lednu 2015 drtivá většina (78%) Američanů uvedla, že „pokud se pro snížení globálního oteplování nic neudělá“, budou následky pro USA v budoucnu „dosti závažné“ nebo „velmi závažné“. Zhruba stejný podíl respondentů (74%) uvedl, že pokud se pro snížení globálního oteplování nic neudělá, budou příští generace poškozeny „středně“, „hodně“ nebo „nesmírně“. Nejvýmluvnější je však zřejmě skutečnost, že 66% respondentů „s vyšší pravděpodobností“ podpoří kandidáta, jenž tvrdí, že ke klimatickým změnám dochází, a vyzývá k přechodu na obnovitelnou energii, zatímco 12% by takového kandidáta podpořilo „s nižší pravděpodobností“.

Další výzkum provedený v březnu 2015 zase zkoumal postoje amerických křesťanů, kteří tvoří 71% Američanů. Odpovědi se zaznamenávaly u tří skupin: katolíků, neevangelikálských protestantů a evangelikálů. Postoje těchto skupin odrážejí obecnější postoje americké veřejnosti: 69% katolíků a 62% protestantů hlavního proudu odpovědělo, že ke klimatickým změnám dochází, s čímž souhlasila i méně výrazná většina evangelikálů (51%). Většinová část všech těchto skupin také souhlasila s názorem, že globální oteplování poškodí životní prostředí a budoucí generace a že snížení globálního oteplování by životnímu prostředí a budoucím generac��m pomohlo.

Která menšina Američanů se tedy staví proti klimatické akci? Existují tři hlavní skupiny. První tvoří konzervativci volného trhu, kteří se zjevně bojí vládních zásahů víc než klimatických změn. Někteří z nich lpějí na své ideologii do té míry, že popírají zavedenou vědu: protože jsou vládní zásahy špatné, namlouvají si, že vědecké důkazy tvořící jejich základ jednoduše nemohou být pravdivé.

Druhou skupinu tvoří náboženští fundamentalisté. Klimatické změny popírají proto, že odmítají vědy o Zemi jako celek a navzdory přesvědčivým důkazům v oblasti fyziky, chemie a geologie věří, že svět bude znovu stvořen.

Pak je zde ovšem třetí skupina, která je politicky zdaleka nejmocnější: jde o lidi prosazující ropné a uhelné zájmy, kteří v roce 2014 přispěli na kampaň stamiliony dolarů. David a Charles Kochovi, největší mecenáši předvolebních kampaní v Americe, jsou prostě a jednoduše těžaři snažící se znásobit své pohádkové bohatství navzdory nákladům pro zbytek lidstva. Možná přitom i upřímně popírají klimatické změny. Jak ovšem ve slavném citátu pronesl Upton Sinclair: „Těžko přimějete člověka, aby něco pochopil, když jeho plat závisí na tom, aby to nepochopil.“

Františkovi pravicoví kritikové se možná rekrutují ze všech tří skupin, ale přinejmenším zčásti jsou financováni skupinou třetí. Když se zástupci Papežské akademie věd a Papežské akademie společenských věd sešli v dubnu ve Vatikánu s některými špičkovými světovými odborníky na vědy o Zemi a společenské vědy, zorganizoval libertariánský Heartland Institute, léta podporovaný bratry Kochovými, bezvýsledný protest vedle Svatopetrského náměstí. Vědci účastnící se vatikánské schůzky věnovali zvláštní péči zdůraznění, že klimatické vědy a politika odrážejí základní principy fyziky, chemie, geologie, astronomie, inženýrství, ekonomie a sociologie, jejichž klíčové součásti jsou už více než 100 let dobře pochopeny.

Papežovi pravicoví kritikové se však mýlí nejen ve vědě, ale i v teologickém výkladu. Tvrzení, že by se papež měl držet morálky, svědčí o základním nepochopení římského katolicismu. Katolická církev prosazuje spojení víry a rozumu. Přinejmenším od zveřejnění Sumy teologické Tomáše Akvinského (v letech 1265-1274) jsou přírodní zákony a „zlaté pravidlo“ považovány za základní pilíře církevní nauky.

Většina lidí ví, že se církev stavěla proti podpoře koperníkovského heliocentrismu Galileem, za což se papež Jan Pavel II. v roce 1992 omluvil. Mnozí lidé však netuší o církevní podpoře moderní vědy, včetně mnoha důležitých příspěvků biologii, chemii a fyzice ze strany čelních světových katolických duchovních. Kořeny založení Papežské akademie věd jsou ostatně přes 400 let staré a sahají až k italské Rysí akademii (Accademia dei Lincei), která v roce 1611 přijala za člena Galilea.

Františkovým cílem je samozřejmě spojovat moderní vědy, přírodní i společenské, s vírou a morálkou. Naše těžce vydobyté vědecké poznání by se mělo využívat k propagaci lidského blahobytu, ochraně zranitelných a chudých, zachování křehkých ekosystémů Země a udržování víry v budoucí generace. Věda může odhalovat ekologické škody způsobené lidstvem; inženýrství může vytvářet nástroje potřebné k ochraně planety a víra a morální úvahy mohou poskytovat praktickou moudrost (jak by řekli Aristotelés a Tomáš Akvinský) potřebnou ke ctnostné volbě společného dobra.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Dubnového setkání ve Vatikánu se neúčastnili jen čelní světoví klimatologové a nositelé Nobelovy ceny, ale i vysocí představitelé protestantské, hinduistické, židovské, buddhistické a muslimské víry. Podobně jako František nás i náboženští vůdci všech velkých světových náboženství naléhavě vyzývají, abychom s využitím moudrosti dané vírou a vědami o klimatu naplnili své morální závazky lidstvu a budoucnosti zeměkoule. Měli bychom se jejich výzvou řídit.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.