NORWICH – V německém Bonnu probíhá konference OSN o změně klimatu a stoupající globální teploty se tak opět dostaly na vrchol celosvětové agendy. Proč se ale vzestupem teplot zabývat, ne-li kvůli jeho vlivu na život na Zemi, včetně života lidského?
O této důležité otázce je třeba uvažovat, s ohledem na relativní nedostatek pozornosti věnované úzce související a neméně důležité hrozbě pro přežití člověka: znepokojivému tempu úbytku světové biodiverzity.
Dostupnost potravin, vody a energie – základních stavebních kamenů bezpečnosti každé země – závisí na zdravých, robustních a rozmanitých ekosystémech a na životě, který je obývá. V důsledku lidských činností ale dnes biodiverzita planety upadá rychleji než kdykoli v historii. Mnozí tvůrci politik si však stále neuvědomují, že úbytek biologické rozmanitosti je stejně vážná hrozba jako stoupající hladiny moří a stále častější extrémní povětrnostní události.
Tento nedostatek adekvátní pozornosti se projevuje navzdory mezinárodním závazkům k ochraně biodiverzity. V říjnu 2010 se světoví lídři sešli v japonské Aiči, kde vytvořili Strategický plán pro biodiverzitu na roky 2011-2020, který obsahoval 20 ambiciózních cílů, například snížit celosvětový úbytek biotopů na polovinu a skoncovat s nadměrným rybolovem, na jejichž dosažení do roku 2020 se signatáři shodli. Zabezpečení biologické rozmanitosti je také konkrétně zahrnuto mezi Cíle udržitelného rozvoje OSN. Přesto pokrok směřující k dosažení těchto cílů celosvětové biodiverzity nejspíš nebezpečně zaostane za tím, co by bylo zapotřebí k zajištění přijatelné budoucnosti pro všechny.
Tvůrci politik se z velké části shodli, že je důležité udržet vzestup globální teploty na méně než 2°C nad předprůmyslovými úrovněmi – cíl pařížské klimatické dohody. Příliš málo lídrů ale zatím prokázalo smysl pro naléhavost ohledně zastavení úbytku biodiverzity. Udržitelná budoucnost, již chceme, závisí na prolomení této lhostejnosti.
Mezivládní platforma pro politiku vědy o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách (IPBES), jíž předsedám, za tímto účelem příští rok v březnu zveřejní řadu přelomových zpráv o důsledcích úpadku biodiverzity. Tato odborná posouzení, připravovaná déle než tři roky více než 550 odborníky ze zhruba 100 zemí, se budou týkat čtyř oblastí světa: Jižní Ameriky, Asie a Tichomoří, Afriky a konečně Evropy a střední Asie. Pátá zpráva se bude věnovat stavu degradace a obnovování půdy na regionální a globální úrovni.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Zprávy zdůrazní trendy a věrohodné možnosti vývoje a popíšou nejlepší dostupné politické možnosti směřující ke zpomalení degradace ekosystémů, od korálových útesů po deštné pralesy. Dohromady budou hodnoticí zprávy IPBES představovat konsenzuální názor globální vědecké obce na stav biodiverzity a ekosystémových služeb.
Kromě toho zprávy zdůrazní úzké vazby mezi úbytkem biodiverzity a změnou klimatu, jež je třeba řešit souběžně. Svět nedokáže splnit cíle pařížské dohody – a vlastně ani řadu Cílů udržitelného rozvoje –, nevezme-li stav biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v úvahu.
Většina vlád dnes své orgány pro oblast životního prostředí odděluje od těch se zaměřením na energie, zemědělství a plánování. Je proto těžké řešit změnu klimat či úbytky biologické rozmanitosti holistickým způsobem. K propojení těchto zásobníků různých politik jsou nutné novátorské typy správních struktur.
Po vydání regionálních zpráv IPBES v příštím roce bude v roce 2019 zveřejněno celosvětové hodnocení, které na nich bude stavět. Bude to první celosvětový přehled biodiverzity a ekosystémových služeb od autoritativního Hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí z roku 2005. Prověří zdravotní stav suchozemských, sladkovodních a mořských ekosystémů a působení různých činitelů včetně acidifikace, stoupající teploty povrchu moře, obchodu, invazivních druhů, nadměrného rybolovu, znečištění a změn ve využití půdy.
K úspěchu snah o zvrácení neudržitelného využívání světového přírodního bohatství bude nezbytné, aby tvůrci politik přehodnotili význam biodiverzity pro své občany, životní prostředí a ekonomiky. Prvním krokem ale je ujistit se, že máme po ruce nejlepší odborně prověřené znalosti, abychom dokázali správně rozhodovat; nadcházející hodnoticí zprávy IPBES nás posunou právě tímto směrem.
Máme-li se ještě za našeho života vypořádat s plným rozsahem důsledků změny klimatu, musíme si uvědomit, že lidská činnost způsobuje víc než jen vzestup teploty v celoroční předpovědi o několik stupňů. Zkraje příštího roku budeme mít na důkaz údaje o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách a politické možnosti ke změně kurzu.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Many countries’ recent experiences show that boosting manufacturing employment is like chasing a fast-receding target. Automation and skill-biased technology have made it extremely unlikely that manufacturing can be the labor-absorbing activity it once was, which means that the future of “good jobs” must be created in services.
shows why policies to boost employment in the twenty-first century ultimately must focus on services.
Minxin Pei
doubts China’s government is willing to do what is needed to restore growth, describes the low-tech approaches taken by the country’s vast security apparatus, considers the Chinese social-credit system’s repressive potential, and more.
For the last several years, world leaders have made big promises and laid out bold plans to mitigate the climate crisis and help the neediest countries adapt. At this year's World Bank/IMF Spring Meetings, they must demonstrate that they can fulfill these promises, rather than simply touting new ones.
think policymakers need to get four things right to shore up the credibility of the international system.
Log in/Register
Please log in or register to continue. Registration is free and requires only your email address.
NORWICH – V německém Bonnu probíhá konference OSN o změně klimatu a stoupající globální teploty se tak opět dostaly na vrchol celosvětové agendy. Proč se ale vzestupem teplot zabývat, ne-li kvůli jeho vlivu na život na Zemi, včetně života lidského?
O této důležité otázce je třeba uvažovat, s ohledem na relativní nedostatek pozornosti věnované úzce související a neméně důležité hrozbě pro přežití člověka: znepokojivému tempu úbytku světové biodiverzity.
Dostupnost potravin, vody a energie – základních stavebních kamenů bezpečnosti každé země – závisí na zdravých, robustních a rozmanitých ekosystémech a na životě, který je obývá. V důsledku lidských činností ale dnes biodiverzita planety upadá rychleji než kdykoli v historii. Mnozí tvůrci politik si však stále neuvědomují, že úbytek biologické rozmanitosti je stejně vážná hrozba jako stoupající hladiny moří a stále častější extrémní povětrnostní události.
Tento nedostatek adekvátní pozornosti se projevuje navzdory mezinárodním závazkům k ochraně biodiverzity. V říjnu 2010 se světoví lídři sešli v japonské Aiči, kde vytvořili Strategický plán pro biodiverzitu na roky 2011-2020, který obsahoval 20 ambiciózních cílů, například snížit celosvětový úbytek biotopů na polovinu a skoncovat s nadměrným rybolovem, na jejichž dosažení do roku 2020 se signatáři shodli. Zabezpečení biologické rozmanitosti je také konkrétně zahrnuto mezi Cíle udržitelného rozvoje OSN. Přesto pokrok směřující k dosažení těchto cílů celosvětové biodiverzity nejspíš nebezpečně zaostane za tím, co by bylo zapotřebí k zajištění přijatelné budoucnosti pro všechny.
Tvůrci politik se z velké části shodli, že je důležité udržet vzestup globální teploty na méně než 2°C nad předprůmyslovými úrovněmi – cíl pařížské klimatické dohody. Příliš málo lídrů ale zatím prokázalo smysl pro naléhavost ohledně zastavení úbytku biodiverzity. Udržitelná budoucnost, již chceme, závisí na prolomení této lhostejnosti.
Mezivládní platforma pro politiku vědy o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách (IPBES), jíž předsedám, za tímto účelem příští rok v březnu zveřejní řadu přelomových zpráv o důsledcích úpadku biodiverzity. Tato odborná posouzení, připravovaná déle než tři roky více než 550 odborníky ze zhruba 100 zemí, se budou týkat čtyř oblastí světa: Jižní Ameriky, Asie a Tichomoří, Afriky a konečně Evropy a střední Asie. Pátá zpráva se bude věnovat stavu degradace a obnovování půdy na regionální a globální úrovni.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Zprávy zdůrazní trendy a věrohodné možnosti vývoje a popíšou nejlepší dostupné politické možnosti směřující ke zpomalení degradace ekosystémů, od korálových útesů po deštné pralesy. Dohromady budou hodnoticí zprávy IPBES představovat konsenzuální názor globální vědecké obce na stav biodiverzity a ekosystémových služeb.
Kromě toho zprávy zdůrazní úzké vazby mezi úbytkem biodiverzity a změnou klimatu, jež je třeba řešit souběžně. Svět nedokáže splnit cíle pařížské dohody – a vlastně ani řadu Cílů udržitelného rozvoje –, nevezme-li stav biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v úvahu.
Většina vlád dnes své orgány pro oblast životního prostředí odděluje od těch se zaměřením na energie, zemědělství a plánování. Je proto těžké řešit změnu klimat či úbytky biologické rozmanitosti holistickým způsobem. K propojení těchto zásobníků různých politik jsou nutné novátorské typy správních struktur.
Po vydání regionálních zpráv IPBES v příštím roce bude v roce 2019 zveřejněno celosvětové hodnocení, které na nich bude stavět. Bude to první celosvětový přehled biodiverzity a ekosystémových služeb od autoritativního Hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí z roku 2005. Prověří zdravotní stav suchozemských, sladkovodních a mořských ekosystémů a působení různých činitelů včetně acidifikace, stoupající teploty povrchu moře, obchodu, invazivních druhů, nadměrného rybolovu, znečištění a změn ve využití půdy.
K úspěchu snah o zvrácení neudržitelného využívání světového přírodního bohatství bude nezbytné, aby tvůrci politik přehodnotili význam biodiverzity pro své občany, životní prostředí a ekonomiky. Prvním krokem ale je ujistit se, že máme po ruce nejlepší odborně prověřené znalosti, abychom dokázali správně rozhodovat; nadcházející hodnoticí zprávy IPBES nás posunou právě tímto směrem.
Máme-li se ještě za našeho života vypořádat s plným rozsahem důsledků změny klimatu, musíme si uvědomit, že lidská činnost způsobuje víc než jen vzestup teploty v celoroční předpovědi o několik stupňů. Zkraje příštího roku budeme mít na důkaz údaje o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách a politické možnosti ke změně kurzu.
Z angličtiny přeložil David Daduč