1

Změna klimatu a vodní bezpečnost

Mezivládní panel o změně klimatu nedávno zveřejnil zneklidňující údaje o důsledcích globálního oteplování v některých z nejchudších regionů světa. Očekává se, že do roku 2100 bude mezi jednou až třemi miliardami lidí trpět nedostatkem vody. Globální oteplování v těchto oblastech zesílí odpařování a citelně omezí dešťové srážky – na Středním východě a v severní Africe až o 20% – a množství vody, jež bude k dispozici na osobu, se do poloviny století ztenčí na polovinu.

Tento náhlý nedostatek živlu, jehož symbolický a duchovní význam odpovídá jeho stěžejní úloze v lidském životě, vyvolá napětí a zjitří konflikty po celém světě. Jako první budou zasaženy Afrika, Střední východ a střední Asie. Ozvuky ovšem budou celosvětové.

Tento ponurý výhled není ani omluvou apatie, ani důvodem k pesimismu. Konflikty mohou být nevyhnutelné; války však nikoliv. Naše schopnost odvrátit „války o vodu“ bude záviset na kolektivní dovednosti předvídat pnutí a nacházet technická a institucionální řešení, jimiž se s propukajícími konflikty vypořádáme. Dobrou zprávou je, že taková řešení existují a svou účinnost prokazují den co den.

Přehrady – jsou-li velikostně a projektově vhodné – mohou přispět k lidskému rozvoji, neboť působí proti změně klimatu a regulují zásoby vody. V novém kontextu nedostatku však infrastrukturní projekty na horních tocích mezinárodních řek mohou ovlivňovat kvalitu a dostupnost vody v sousedních státech, a tedy vyvolávat napětí.