Logic Cubes Sarah R/Flickr

Hlavolam úrokových sazeb

BASILEJ – Vláda Spojených států si dnes může půjčit na deset let se zhruba 2,5% fixní úrokovou sazbou. Při korekci o očekávanou inflaci to znamená reálné výpůjční náklady ve výši necelých 0,5 %. Před rokem byly reálné sazby dokonce záporné. A jelikož nízké úrokové sazby vyspělému světu dominují, leckdo se obává, že začala éra vleklé stagnace.

Míra problematičnosti nízkých reálných sazeb závisí na příčině jejich poklesu. Převládá názor, že sestupný trend je z velké části odrazem propadu rovnovážného stavu čili „přirozených“ úrokových měr, vyvolávaného změnami fundamentů v oblasti úspor a investic. Jinými slovy, výraznější sklon spořit v rozvíjejících se ekonomikách, společně se sílící orientací investorů na bezpečná aktiva, celosvětově zvyšuje nabídku úspor, zatímco vyhlídky na slabý růst a větší nejistota ve vyspělých ekonomikách stlačují investiční poptávku.

Tento domnělý pokles „přirozených“ úrokových měr se pokládá za překážku ekonomického oživení, neboť stlačováním reálných sazeb pod hladinu rovnováhy narušuje schopnost měnové politiky zajišťovat dostatečnou stimulaci, vzhledem k nulové dolní hranici nominálních sazeb. Předmětem živé debaty se proto stala otázka jak sestup rovnovážných sazeb zastavit.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/wtM0PIv/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.