Občané proti krajní chudobě

Před dvaceti lety se občanské hnutí vedené dobrovolnickou organizací Rotary International se zhruba 1,2 milionu členů ve více než 200 zemích odhodlalo k útoku. V půli 80. let se každoročně po celém světě objevilo přes 300 tisíc případů dětské obrny, navzdory faktické eliminaci nemoci v nejbohatších zemích, kde bylo běžnou praxí očkování. V regionech s chatrnými či neexistujícími soustavami veřejného zdravotnictví se společenství Rotary chopilo úkolu zajistit nemajetným vakcíny. Snem rotariánů nebylo jen snížit četnost výskytu dětské obrny, ale vymýtit onemocnění úplně. Tento cíl je dnes nadosah.

Místo čekání, až se do boje proti dětské obrně pustí politici, razili cestu vpřed rotariáni. Několik let nato se k úsilí připojila Světová zdravotnická organizace a později další mezinárodní agentury a dárcovské země a vytvořily koalici správních a soukromých organizací, které dnes podporují vizi sdružení Rotary. Do roku 2006 se počet případů dětské obrny dramaticky snížil, výrazně pod 3000 výskytů za rok.

Úplné vymýcení je nadosah, a přece stále uniká, neboť v posledních letech tu či onu zemi postihují nevelká vzplanutí výskytu choroby. V některých případech, kupříkladu v severní Nigérii, společenský odpor vůči očkování znemožnil potřebné pokrytí populace. Ohniska šíření dětské obrny se drží také v Indii, Pákistánu a Afghánistánu. V několika dalších zemích byla nemoc ojediněle zavlečena zpět příchozími z oblastí, kde dětská obrna dosud nebyla vymýcena. Ve výjimečných případech samotná vakcína selhala a vedla k nakažení.

Navzdory těžkostem s vykořeněním úplně posledních případů je ovšem pokrok, jehož bylo v úsilí proti dětské obrně dosaženo, historický. Co je důležitější, vůdčí úloha Rotary ohledně dětské obrny nabízí obecné ponaučení pro boj proti krajní chudobě, hladu a nemocem. I když v čele nejdou politici, je stále možné, aby odhodlaní jedinci a dobrovolnické organizace měnili svět. Klíčem je spojit odvážnou myšlenku s účinnou technikou a pak tuto myšlenku a techniku prosazovat prostřednictvím masového občanského jednání.

Právě tato ponaučení lze uplatnit na Rozvojové cíle tisíciletí (RCT), mety pro boj proti bídě, nemocem a hladu, jež světové vlády přijaly v roce 2000. RCT jsou sice smělé, ale dosažitelné. Vyzývají například, aby se do roku 2015 zmenšil podíl světové populace, která byla k roku 1990 chronicky podvyživena, a aby se o tři čtvrtiny snížila dětská úmrtnost. RCT se rovněž věnují metlám úmrtí matek při porodu, nedostatečného přístupu k nezávadné pitné vodě a smrtelných nemocí, jako je malárie, tuberkulóza a AIDS.

Stejně jako v případě dětské obrny, boj proti hladovění, nemocem a nedostatečnému přístupu k nezávadné vodě a hygieně lze uskutečňovat prostřednictvím praktických a účinných technik. Ba tyto techniky jsou tak účinné, že rodinám, které jsou dnes uvězněné v bídě, mohou umožnit se z ní jednou provždy vymanit.

Subscribe to PS Digital
PS_Digital_1333x1000_Intro-Offer1

Subscribe to PS Digital

Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.

Subscribe Now

Vezměme si hlad v Africe. Většina afrických zemědělců obdělávajících malá políčka nevypěstuje dostatek potravin k nasycení vlastní rodiny, natož aby si vydělali. Jádro problému tkví v tom, že afričtí zemědělci jsou příliš chudí a nemohou si obstarat moderní vstupní prostředky – mimo jiné vysoce výnosné odrůdy semen, hnojiva a systémy maloplošného zavlažování –, které by jim umožnily zdvojnásobit či ztrojnásobit produkci potravin a tržních plodin.

Řešení tedy není o mnoho složitější než očkování proti dětské obrně. Dokáží-li organizace jako Rotary International pomoci africkým zemědělcům k získání pytle s 50 kilogramy vhodného hnojiva a krabice s 10 kilogramy kvalitnějších osiv, nárůst zemědělské produkce by mohl postačit ke zmírnění krajního hladovění a napomoci rolnickým domácnostem k prvnímu výdělku.

Takové praktické přístupy dokáží vyřešit mnohé zásadní problémy krajní bídy. Uvažme obdobně úmrtí a onemocnění způsobená malárií, která lze velice prudce omezit použitím lůžkových moskytiér a protimalarických léků. Protimalarická síť na lůžko vyjde jen na 5 USD, vydrží pět let a může poskytnout ochranu dvěma dětem. Za pouhých 0,50 USD ročně lze tedy ochránit každé dítě pomocí lůžkové moskytiéry. Pokud dítě navzdory síti na lůžku onemocní, léčba v hodnotě 1 USD dokáže malárii vyléčit. Přesto se lůžkové sítě ani protimalarická léčiva nedostávají k lidem, kteří je potřebují, neboť tito lidé jsou příliš chudí.

Americký červený kříž a další organizace naštěstí následují vzor Rotary a využívají soukromých darů a soukromých dobrovolníků, aby vyplnily mezeru, kterou tu nechávají naši političtí lídři. Pobočky Červeného kříže po celé Africe dnes ve spolupráci s dalšími organizacemi bezplatně distribuují lůžkové moskytiéry nemajetným rodinám, tak jako rotariáni distribuovali vakcíny proti dětské obrně.

Nadešel čas na rozsáhlé úsilí dobrovolnických organizací, které by se skrze soukromé jednání ujaly RCT. Nemusíme čekat na politiky. Občané světa mohou v krátké době dosáhnout podstatných úspěchů v boji proti nemocem, hladu a chudobě. Politici se pak přidají.

Klíčem je praktičnost, smělost a, co je nejdůležitější, odhodlanost těch, kdo se mají lépe, dobrovolně nabídnout svůj čas a peníze k zajištění praktické pomoci – ve formě výnosných osiv, hnojiv, léků, moskytiér, studen zajišťujících pitnou vodu a materiálů k výstavbě škol a nemocnic – ve prospěch nejchudších lidí světa.

https://prosyn.org/kc276Recs