1

Zašla Severní Korea příliš daleko?

PEKING – Po téměř měsíci výbojného chvástání Severní Koreje se zdá, že Čína už toho má dost – přestala mlčet k severokorejskému balancování na pokraji války a zničehonic dala hlasitě najevo nelibost nad neuváženými hrozbami svého spojence. Neobvykle tvrdá rétorika Číny nemusí nutně znamenat, že Peking má v úmyslu opustit Kim Čong-unův režim; přinejmenším však naznačuje, že radikální posun čínské politiky vůči Severní Koreji už nemusí být nemyslitelný.

Když čínský ministr zahraničí Wang I telefonoval 6. dubna s generálním tajemníkem Organizace spojených národů Pan Ki-munem, vyjádřil odmítavý postoj Číny vůči rétorice a krokům zaměřeným na destabilizaci regionu severovýchodní Asie. Navíc dal jasně najevo, že Čína nedopustí „potíže na svém prahu“.

Následujícího dne čínský prezident Si Ťin-pching v projevu před shromážděním převážně asijských politických a podnikatelských špiček na výročním, vládou sponzorovaném Poaoském fóru pro Asii deklaroval, že žádné zemi „by se nemělo umožnit, aby kvůli sobeckému zisku uvrhla region, ba dokonce i celý svět do chaosu“. Si žádnou zemi nejmenoval, ale všem bylo jasné, že nepřímo odsoudil Severní Koreu.

Před těmito oficiálními pokáráními se velmi spekulovalo, zda bude Čína riskovat zásadní změnu ve vztazích se Severní Koreou, socialistickým „mladším bratrem“, jehož dál vydatně dotuje. Po vzácném projevu otevřeného rozhořčení ze strany Sia a Wanga se tyto spekulace staly silnějšími než kdykoliv dříve.