18

Velká čínská zeď v ekonomice

WASHINGTON – Nedávný pokles čínské měny, žen-min-pi, který vyvolal rozvrat na čínských akciových trzích a minulý týden přiměl vládu dvakrát pozastavit obchodování, zvýrazňuje významnou výzvu, před níž země stojí: jak vytvořit rovnováhu mezi domácí a mezinárodní ekonomickou zodpovědností. Přístup, jejž čínské orgány zvolí, bude mít velký vliv na prosperitu globální ekonomiky.

Globální finanční krize roku 2008, následovaná neuspokojivým zotavením ve vyspělých ekonomikách, dodala novou naléhavost čínským snahám vychýlit svůj růstový model od ukotvení v investicích a vnější poptávce k základům postaveným na domácí spotřebě. Projít takovou strukturální transformací bez vyvolání strmého poklesu hospodářského růstu by bylo těžké pro každou zemi. Pro zemi tak rozlehlou a spletitou jako Čína, obzvlášť v dnešním prostředí hlemýždího globálního růstu, je taková výzva ještě větší.

Čínská vláda už léta usiluje o rozšíření akciového vlastnictví, čímž dává většímu počtu čínských občanů zájem na úspěšné transformaci v tržní hospodářství. Podobně jako snahy Spojených států rozšířit vlastnictví rodinného bydlení v letech předcházejících krizi roku 2008, i čínské politiky ovšem zašly příliš daleko a vytvořily finančně neudržitelnou situaci, která přináší možnost významných cenových propadů a vyšinutí.

Náročnost potřebné korekce tak dramaticky vzrostla. Čínské společnosti už nemohou prodávat rychle přibývající objemy výrobků do zahraničí a podporovat další expanzi výrobních kapacit, a tak ekonomika ztratila část důležitých motorů růstu, zaměstnanosti a mezd. Výsledné ekonomické zpomalení podlomilo schopnost vlády zachovat nafouklé ceny aktiv a předejít ohniskům úvěrových nesnází.