14

Stavidla finančních toků v Číně

NEW YORK – Jelikož čínské hospodářství začíná po desetiletích úchvatného růstu zpomalovat, tamní vláda bude čím dál silněji vystavena zpěvu sirén nabádajících k liberalizaci kapitálového účtu. Ta možnost se může zprvu zdát přitažlivá, zejména vzhledem k přání čínské vlády internacionalizovat žen-min-pi. Zdání ale mohou klamat.

Nová zpráva uvádí, že by se čínské úřady měly k liberalizaci kapitálového účtu stavět skepticky. Ponaučení čerpá z nedávných zkušeností jiných rozvíjejících se zemí a dospívá k závěru, že při otevírání ekonomiky vrtochům globálních kapitálových toků by se Čína měla držet obezřetného postupu, pečlivě rozvrženého do etap.

Nedávným historickým vývojem rozvíjejících se ekonomik – od zemí Latinské Ameriky přes východní Asii po střední a východní Evropu – se jako červená nit vine skutečnost, že kapitálové toky jsou silně procyklické a představují největší jednotlivou příčinu finanční nestability. Domácí finanční nestabilita spojená s liberalizací má též velké dopady na hospodářskou výkonnost, tak jako nedostatečná kontrola nad nebankovními finančními zprostředkovateli – což je problém, s nímž se už Čína začíná potýkat, neboť příspěvek stínové bankovní soustavy k růstu úvěrů je čím dál zřetelnější.

Většina akademického výzkumu je také oporou názoru, že liberalizace finančnictví a kapitálového účtu by měla probíhat obezřetně a měla by ji provázet silnější domácí finanční regulace. V případě kapitálových toků to znamená zachovat regulaci kapitálového účtu jako zásadní nástroj makroekonomické politiky.