Nacionalismus je v Číně na vzestupu už nejméně deset let. Před americkým prezidentem Bushem, který se Čínu přístí měsíc chystá navstívit, zůstane nejspís utajen, ale to jestě neznamená, že neexistuje.
Od roku 1993 až do dnesních dnů atmosféra mezi oběma zeměmi houstne. Na svědomí to má celá řada drsných střetů: vynucený vstup na palubu čínské obchodní lodi v Perském zálivu (mylně podezřelé, že do Íránu veze komponenty pro výrobu chemických zbraní); pokus USA zablokovat nabídku Číny na uspořádání olympiády v roce 2000, stupňující se napětí ohledně Tchaj-wanu, aféra Wen Ho Lee (kde byla Čína křivě obviněna z krádeže amerického jaderného tajemství), neúmyslné bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě americkými letouny během kosovské války a konečně vzdusná kolize amerického spionážního letadla s čínským bojovým letadlem, k níž doslo v loňském roce.
Vsechny tyto události oživují v paměti čínského národa trpké vzpomínky na západní imperialismus 19. století, kdy se Čína ocitla pod krutou porobou a pohanou ,,ďábelských cizáků``, kteří se s kdysi hrdým národem rozhodně nemazlili. Tehdejsí pocit ponížení se na první pohled ozývá v přívalu populárních protiamerických knih, vydaných v Číně na konci 90. let s tak provokativními názvy jako ,,Čína se nedá zastrasit``, ,,Pekelné pikle Američanů`` nebo ,,Čína, která umí říci NE``. Pro vyjádření spravedlivého rozhořčení Číny nad tyranskými imperialisty se tyto a dalsí bestsellery dovolávají konceptu kuo-čch' - ,,národního ponížení`` -, který se v zemi vyvinul v 19. století.
Nacionalismus je v Číně na vzestupu už nejméně deset let. Před americkým prezidentem Bushem, který se Čínu přístí měsíc chystá navstívit, zůstane nejspís utajen, ale to jestě neznamená, že neexistuje.
Od roku 1993 až do dnesních dnů atmosféra mezi oběma zeměmi houstne. Na svědomí to má celá řada drsných střetů: vynucený vstup na palubu čínské obchodní lodi v Perském zálivu (mylně podezřelé, že do Íránu veze komponenty pro výrobu chemických zbraní); pokus USA zablokovat nabídku Číny na uspořádání olympiády v roce 2000, stupňující se napětí ohledně Tchaj-wanu, aféra Wen Ho Lee (kde byla Čína křivě obviněna z krádeže amerického jaderného tajemství), neúmyslné bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě americkými letouny během kosovské války a konečně vzdusná kolize amerického spionážního letadla s čínským bojovým letadlem, k níž doslo v loňském roce.
Vsechny tyto události oživují v paměti čínského národa trpké vzpomínky na západní imperialismus 19. století, kdy se Čína ocitla pod krutou porobou a pohanou ,,ďábelských cizáků``, kteří se s kdysi hrdým národem rozhodně nemazlili. Tehdejsí pocit ponížení se na první pohled ozývá v přívalu populárních protiamerických knih, vydaných v Číně na konci 90. let s tak provokativními názvy jako ,,Čína se nedá zastrasit``, ,,Pekelné pikle Američanů`` nebo ,,Čína, která umí říci NE``. Pro vyjádření spravedlivého rozhořčení Číny nad tyranskými imperialisty se tyto a dalsí bestsellery dovolávají konceptu kuo-čch' - ,,národního ponížení`` -, který se v zemi vyvinul v 19. století.