0

Čínská válka s nerovností

PEKING – Významným novým cílem v „pětiletém plánu hospodářského a sociálního rozvoje“, který Čína právě zveřejnila, je zvýšení tempa růstu (disponibilního) příjmu domácností tak, aby se vyrovnal tempu růstu HDP v zemi. Důvod je prostý: během zhruba deseti posledních let se příjem čínských domácností zvyšoval pomaleji než HDP, takže představoval stále nižší podíl na celkovém národním důchodu.

Z tohoto trendu pramení mnoho důležitých strukturálních problémů. Zaostávající příjem domácností brzdí soukromou spotřebu, ačkoliv má ekonomika kapacitu vyrábět ještě více spotřebitelského zboží. Kromě toho zvyšuje firemní úspory, poněvadž výdělky firem rostou rychleji než příjem domácností (a potažmo i rychleji než celkový HDP). To může zapříčinit vyšší investice nebo bubliny aktiv, neboť podniky se své úspory snaží někam reinvestovat. A zaostávající příjem domácností rovněž očividně přispívá k obchodnímu přebytku Číny, protože nízká domácí spotřeba má tendenci držet export na vyšší úrovni než import.

S nepřiměřeně nízkým příjmem čínských domácností jsou však spojeny i další problémy, zejména rostoucí příjmová nerovnost. Ne všechny čínské „domácnosti“ totiž z rychlého růstu HDP těžily podobně. Některé sociální skupiny, například kvalifikovaní dělníci, inženýři a zaměstnanci finančního sektoru, se dočkali strmého růstu mezd. Rovněž lidé ve městech – nebo lidé formálně registrovaní jako obyvatelé měst – zaznamenali zvýšení příjmů, protože mohli využívat vládou řízený vzdělávací systém a sociální záchrannou síť. A protože vzrostly firemní zisky, zaznamenali nadprůměrné zvýšení příjmů oproti celostátnímu průměru také ti, kdo se takovým či onakým způsobem podílejí na přírůstcích kapitálu.

Lidé s nižším vzděláním, například migrující dělníci a rolníci, si však vedli mnohem hůře. Lidé z první skupiny si ročně vydělají (včetně vedlejších požitků!) celkem 2000 dolarů, zatímco příslušníci druhé skupiny si mohou vydělat pouhou polovinu. Zhruba rovným dílem tak obě skupiny tvoří vrstvu nízkopříjmových zaměstnanců, kteří představují plných 65-70% celkové pracovní síly. Jejich průměrný příjem sice roste, ale pomaleji než HDP, jenž se v posledních 20 letech zvyšoval o 8-10% ročně.