0

Čínský bod obratu

NEW HAVEN – Všečínské shromáždění lidových zástupců zkraje března schválí 12. pětiletý plán Číny. Do dějin se tato pětiletka pravděpodobně zapíše jako jedna z nejodvážnějších čínských strategických iniciativ.

V zásadě promění charakter čínského hospodářského modelu – odkloní se od konstrukce posledních 30 let, tažené exportem a investicemi, směrem k vzorci růstu, který čím dál silněji pohánějí čínští spotřebitelé. Tento posun bude mít zásadní důsledky pro Čínu, zbytek Asie i pro širší globální hospodářství.

Tak jako pátá pětiletka, která na sklonku 70. let připravila půdu pro „reformy a otevření“, a devátá pětiletka, která v polovině 90. let spustila marketizaci státních podniků, i nadcházející pětiletý plán přiměje Čínu k přehodnocování stěžejních hodnotových tezí svého hospodářství. Základy položil před čtyřmi lety premiér Wen Ťia-pao, když poprvé pojmenoval paradox „čtyř ne“ – ekonomiku, jejíž síla na povrchu zakrývá konstrukci, která je rostoucí měrou „nestabilní, nevyvážená, nekoordinovaná a v posledku neudržitelná“.

Velká recese let 2008-2009 ukazuje, že Čína si už nemůže dovolit přistupovat k těmto čtyřem ne jako k teoretické domněnce. Postkrizová éra se zřejmě bude vyznačovat přetrvávajícími otřesy ve vyspělém světě – podrývajícími vnější poptávku, na níž je Čína už dlouho závislá. Čínská vláda tudíž nemá mnoho na výběr a musí se obrátit k vnitřní poptávce a se čtyřmi ne se vypořádat zpříma.