3

Čínský zinscenovaný proces století

LONDÝN – Proces, odsouzení a podmíněný trest smrti pro Ku Kchaj-laj, manželku čistkou postiženého čínského pohlavára Po Si-laje, zpochybnily nejen čínský právní systém, ale i jednotnost vedení Komunistické strany Číny.

Začněme u mnoha otázek, které proces vyvolal. Ku například tvrdila, že britského podnikatele Neila Heywooda zabila proto, aby ochránila svého syna. Vzhledem k její moci vyplývající z manželovy funkce však stačilo, aby luskla prsty, a Heywood by byl uvězněn nebo vyhoštěn z Číny. Kyanid nebyl zapotřebí.

Přesto Ku nejen přiznala vinu, ale dokonce se zdálo, že trest přijímá jako jakousi historickou nutnost. „V zájmu zachování posvátnosti zákona,“ sdělila soudu, „jsem ochotna akceptovat a pokorně přijmout jakýkoliv rozsudek, který nade mnou bude vynesen, a plně očekávám, že půjde o rozsudek nestranný a spravedlivý.“ Od Stalinových zinscenovaných procesů v 30. letech minulého století ještě žádný obžalovaný tak vášnivě nechválil soudce, který působil dojmem, že dostal za úkol odsoudit obžalovanou v procesu, kde nevystoupil žádný svědek a nebyly předloženy žádné důkazy proti její osobě.

Hořkou ironií bleskurychlého procesu s Ku je skutečnost, že tato žena skutečně věřila v čínský právní systém. Po vítězství u jednoho amerického soudu napsala právnička Ku knihu, v níž tvrdila, že Čína uplatňuje „nejspravedlivější metodu procesu“. A pokračovala: „Čínští právníci by se nehandrkovali o význam každého slůvka. Jakmile získají jistotu, že jste někoho zavraždili, čeká vás zatčení, soud a poprava zastřelením.“