0

Čínské reformy se znovu zadrhávají

Když se v červenci blížilo 82. výročí založení Komunistické strany Číny, zdálo se, že nový generální tajemník strany Chu Ťin-tchao hodlá oznámit celou řadu nových reforem. Během slavnostního obřadu u příležitosti vyhlášení současné ústavy z roku 1982 Chu údajně projevil zájem o posílení ústavní ochrany občanů před zásahy ze strany oficiálních míst a o prosazení rozsáhlé právní reformy. Dokonce se šuškalo, že nový generální tajemník uvažuje i o vnitrostranické demokratizaci, větší svobodě tisku, posílení role nekomunistických politických stran a umožnění návratu vypovězených disidentů do vlasti.

Podobně optimistické názory ještě zesílily, když čínští intelektuálové - včetně některých oficiálních učenců - začali psát a vyslovovat se pro přehodnocení kontroverzních stranických pouček o historických událostech (jako například o masakru na náměstí Tchien-an-men). Stejně tak se začala veřejnost ve větší míře zastávat vesnických dělníků (kteří po desetimilionech migrují do čínských měst) a volat po zásadních ústavních změnách.

Například právní vědec Cchao S´-jüan začal o reformě ústavy psát, lobbovat za ni a organizovat o ní konference. Skutečnost, že byl po pekingském masakru v roce 1989 vyloučen ze strany, nějakou dobu přednášel v zahraničí a nyní vede výzkumnou poradenskou firmu, se nezdála být na překážku. Cchao si dával dobrý pozor, aby nepřekročil hranice umírněného reformátorství, a přesto se odvážil otevřeně vyzvat k reformě pěti oblastí vlády: ústavy, dělby moci, volebního systému, politických stran a politické kultury.

Chu Ťin-tchao a premiér Wen Ťia-pao dokonce údajně schválili vytvoření vysoce postaveného orgánu s názvem ,,Vedoucí skupina pro revizi ústavy", který měl vypracovat koncept ,,radikálních změn" - ty měly být projednány na příštím plenárním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců v březnu 2004. Navrhované změny měly podle všeho zahrnovat dodatek, jenž by zaručoval stejná majetková práva soukromým podnikatelům a státním podnikům, ústavní právo členů strany volit své vedoucí představitele, a dokonce i některé kroky směrem k politickému systému více stran.