PEKING – Čínská provincie Che-nan má asi 100 milionů obyvatel – víc než většina států. V administrativním systému Číny stojí provincie na nejvyšším stupni správy územních celků, po nich následují okresy, města a obce. Pod obec v provincii Kuang-tung však může snadno spadat 500 tisíc až milion obyvatel – víc než v řadě měst mimo Čínu. Význam regionálních problémů – zejména meziregionálních disparit – pro čínskou politiku tedy můžeme jen stěží nadhodnotit.
Čína je od přírody rozdělená. Mezi všemi velkými pevninskými zeměmi, včetně Indie a Brazílie, je Čína jediná, která má malý díl pobřeží, ale obrovské pevninské regiony. Když představovaly hlavní předmět lidské spotřeby potraviny, nebyl to problém, protože záleželo na půdě a vodě. V moderních, průmyslových, urbánních a tržně založených společnostech však zřejmě rostoucí měrou záleží na přepravních nákladech, což znamená, že geografické poměry mohou způsobovat hluboké regionální nerovnosti.
Přestože takovéto disparity mohou mít samozřejmě i další příčiny, zdá se, že geografické podmínky mnohé vysvětlují. V prvé řadě vysvětlují, proč se čínské pobřežní regiony rozvíjely dříve a rychleji, jakmile země spustila tržní reformy a otevřela se světu. Boom čínských pobřežních měst nevyvolaly „preferenční“ politiky ani pokroucené vládní alokace zdrojů, nýbrž blízkost oceánu, který byl a nadále zůstává nejlevnějším způsobem přepravy surovin a výrobků.
PEKING – Čínská provincie Che-nan má asi 100 milionů obyvatel – víc než většina států. V administrativním systému Číny stojí provincie na nejvyšším stupni správy územních celků, po nich následují okresy, města a obce. Pod obec v provincii Kuang-tung však může snadno spadat 500 tisíc až milion obyvatel – víc než v řadě měst mimo Čínu. Význam regionálních problémů – zejména meziregionálních disparit – pro čínskou politiku tedy můžeme jen stěží nadhodnotit.
Čína je od přírody rozdělená. Mezi všemi velkými pevninskými zeměmi, včetně Indie a Brazílie, je Čína jediná, která má malý díl pobřeží, ale obrovské pevninské regiony. Když představovaly hlavní předmět lidské spotřeby potraviny, nebyl to problém, protože záleželo na půdě a vodě. V moderních, průmyslových, urbánních a tržně založených společnostech však zřejmě rostoucí měrou záleží na přepravních nákladech, což znamená, že geografické poměry mohou způsobovat hluboké regionální nerovnosti.
Přestože takovéto disparity mohou mít samozřejmě i další příčiny, zdá se, že geografické podmínky mnohé vysvětlují. V prvé řadě vysvětlují, proč se čínské pobřežní regiony rozvíjely dříve a rychleji, jakmile země spustila tržní reformy a otevřela se světu. Boom čínských pobřežních měst nevyvolaly „preferenční“ politiky ani pokroucené vládní alokace zdrojů, nýbrž blízkost oceánu, který byl a nadále zůstává nejlevnějším způsobem přepravy surovin a výrobků.