Záhada čínského směnného kurzu

Náhlé rozhodnutí Číny zvýšit hodnotu žen-min pi (jüanu) o 2,1% a ukončit jeho fixaci na dolar přichází po několikaměsíčním tlaku ze strany USA. Tato překvapivá změna politiky pravděpodobně nějaký čas vydrží, protože stabilní měna zůstává i nadále v čínském zájmu.

Ekonom Robert Mundell, jehož práce v oblasti optimálních měnových zón si získala uznání jako teoretický základ vzniku eura, trvá na tom, že Čína by si měla podržet pevný směnný kurz coby nezbytnou součást stávající fáze svého hospodářského rozvoje. Vzhledem k nerovnoměrné ekonomické struktuře Číny způsobuje její režim směnného kurzu mnohem tíživější problémy, než s jakými se potýká Japonsko a další východoasijské ekonomiky.

Pevné směnné kurzy očividně tvořily významnou součást hospodářského vzestupu východní Asie, neboť v exportně orientovaném rozvojovém modelu regionu dobře fungují. Efektivitu pevného kurzu však určuje způsob, jakým rozvoj v exportním sektoru ovlivňuje domácí průmysl a ekonomiku země jako celku. Pokud růst v obchodním sektoru žene vzhůru i domácí neobchodní odvětví, pak pevný kurz nevyvíjí tlak na vnější platební rovnováhu, neboť roste i poptávka po dovozech.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/BP6a9px/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.