Rozvíjející se čínská pavučina

HONGKONG – Ekonom Axel Leijonhufvud definuje v nedávném článku tržní systém jako pavučinu smluv. Protože jsou smlouvy navzájem provázané, může jedno nesplnění závazku vyvolat lavinu porušených slibů, „[což] umožní zničení prakticky celé pavučiny formálních a neformálních smluv, které tržní systém potřebuje ke svému fungování“. Stát má za úkol tyto smlouvy i s nimi související vlastnická práva chránit, vymáhat a regulovat a také intervenovat v zájmu ochrany systémového selhání.

Tato pavučina smluv – kterou ekonomie hlavního proudu často pokládá za natolik samozřejmou, že se stává téměř neviditelnou – ztělesňuje formální a neformální pravidla zakotvená v tržním systému. Tato pravidla utvářejí a omezují chování jednotlivce i společnosti a tvoří předivo všech lidských institucí.

Rozvinuté ekonomické soustavy mají velmi složité pavučiny smluv, jako jsou finanční deriváty. V případě Evropy z toho podle Leijonhufvuda vyplývá trojstranný přístup se zaměřením na „stupně pákového efektu“, „nesoulady ve splatnosti“ a „topologii pavučiny“ – to jest na „její konektivitu a přítomnost kritických uzlů, které jsou ‚příliš velké, než aby mohly selhat‘“. Je to proto, že „tato pavučina smluv rozvinula závažné nesrovnalosti“. Trvat na tom, aby byly všechny smlouvy naplněny, by „způsobilo zhroucení velmi rozsáhlých částí této pavučiny“ se „závažnými hospodářskými a nevyčíslitelnými sociálními a politickými důsledky“.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/1ukrTU4/cs;