PEKING: Čínu zachvátila euforie Nové ekonomiky. Mobilní telefony jsou stejně všudypřítomné v Šanghaji jako v Helsinkách, „dot.com“ firmy stejně běžné jako v San Francisku. Ačkoli v tomto případě nelze použít výrazu „rozmařilá nevázanost“, jímž kdysi americký centrální bankéř Alan Greenspan označil vývoj na americké burze, nebývalý zájem o nové ekonomické investice – navzdory pouhé vidině čínské verze NASDAQu kdesi na hodně vzdáleném obzoru – přispívá k obnově čínské ekonomiky. Avšak s tím, jak Čína přijímá novinky, dostává se starý průmysl pod enormní tlak.
Ve světle nedávné asijské finanční paniky je čínská euforie překvapující. Zdá se, že vláda bere novou ekonomiku jako způsob, jak zemi obrnit proti budoucím krizím. To je ale jen zbožné přání. Nikdo nemůže čekat, že jediná krize vymýtí všechen hospodářský plevel země, ani to, že se nová ekonomika stane šémem pro bezrizikový růst.
Během posledních dvou set let prožíval vyspělý svět na své cestě k prosperitě periodická období rozmachu a úpadku. Tyto krize zbavily hospodářské systémy a společnosti jejích neefektivních rysů a pomohly zdokonalit jejich klíčové instituce. Zázrak východní Asie (Čínu v to počítaje) v posledních třiceti až čtyřiceti letech nespočívá jen ve vysokém růstu, ale také v tom, že solidní dlouhodobý růst se dostavil, aniž by s sebou přivodil jakoukoli vážnější krizi. Asijská finanční panika v letech 1997-1999 byla pro tento region jen první v řadě – proto také všechny omráčila – ale není zdaleka poslední. Navzdory všemu nadšení není nová ekonomika s to ochránit zemi proti chaosu.
PEKING: Čínu zachvátila euforie Nové ekonomiky. Mobilní telefony jsou stejně všudypřítomné v Šanghaji jako v Helsinkách, „dot.com“ firmy stejně běžné jako v San Francisku. Ačkoli v tomto případě nelze použít výrazu „rozmařilá nevázanost“, jímž kdysi americký centrální bankéř Alan Greenspan označil vývoj na americké burze, nebývalý zájem o nové ekonomické investice – navzdory pouhé vidině čínské verze NASDAQu kdesi na hodně vzdáleném obzoru – přispívá k obnově čínské ekonomiky. Avšak s tím, jak Čína přijímá novinky, dostává se starý průmysl pod enormní tlak.
Ve světle nedávné asijské finanční paniky je čínská euforie překvapující. Zdá se, že vláda bere novou ekonomiku jako způsob, jak zemi obrnit proti budoucím krizím. To je ale jen zbožné přání. Nikdo nemůže čekat, že jediná krize vymýtí všechen hospodářský plevel země, ani to, že se nová ekonomika stane šémem pro bezrizikový růst.
Během posledních dvou set let prožíval vyspělý svět na své cestě k prosperitě periodická období rozmachu a úpadku. Tyto krize zbavily hospodářské systémy a společnosti jejích neefektivních rysů a pomohly zdokonalit jejich klíčové instituce. Zázrak východní Asie (Čínu v to počítaje) v posledních třiceti až čtyřiceti letech nespočívá jen ve vysokém růstu, ale také v tom, že solidní dlouhodobý růst se dostavil, aniž by s sebou přivodil jakoukoli vážnější krizi. Asijská finanční panika v letech 1997-1999 byla pro tento region jen první v řadě – proto také všechny omráčila – ale není zdaleka poslední. Navzdory všemu nadšení není nová ekonomika s to ochránit zemi proti chaosu.