Nebezpeční bezejmenní Číňané

Od svého obnovení Pierrem de Coubertinem byly olympijské hry vždy zpolitizované. Ty první se uskutečnily v roce 1896 v Aténách s cílem znemožnit Turky, kteří stále okupovali severní Řecko. Berlínské hry v roce 1936 se staly oslavou triumfu nacistické ideologie. A olympijské hry v Soulu v roce 1988 otevřely dveře k demokratizaci Jižní Koreje.

Letošní letní olympijské hry v Pekingu nebudou o nic méně politické – budou však připomínat Berlín, anebo Soul? Stanou se apoteózou autoritářského režimu, anebo počátkem jeho zániku?

Řada optimistických pozorovatelů Číny, jejichž postoj často změkčují úzké vztahy s komunistickým režimem, sází na „měkký“ přechod od despotismu k otevřené společnosti, avšak nedávné události tuto přívětivou interpretaci nepodporují. Od počátku tohoto roku je útlak bojovníků za lidská práva, advokátů a bloggerů tvrdší než kdykoliv předtím.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/W5TNPPX/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.