16

Sňatek Číny s Ruskem

LONDÝN – Číňané mají mezi národy největší historické povědomí. Mao Ce-tung při dobývání moci využíval taktiky pocházející od Suna-c’, který žil asi 500 let před naším letopočtem; zhruba od téže doby se v jádru čínského sociálního uvažování drží konfucianismus, navzdory Maově nemilosrdným snahám jej potlačit.

Když tedy prezident Si Ťin-pching v roce 2013 zahájil iniciativu nazvanou „Nová hedvábná stezka,“ historický odkaz neměl být pro nikoho překvapením. „Před více než dvěma tisíciletími,“ vysvětluje čínská Národní komise pro rozvoj a reformy, „pilní a odvážní obyvatelé Eurasie prozkoumali a otevřeli několik cest pro obchodní a kulturní výměny, které spojily hlavní civilizace Asie, Evropy a Afriky. Další generace je společně označovaly za Hedvábnou stezku.“ Starověké dějiny se v Číně často povolávají na pomoc nové doktríně.

Touto novou doktrínou je „multipolarita“ – myšlenka, že svět je (nebo by měl být) tvořen několika různými gravitačními póly. V kontrastu k ní stojí svět „unipolární“ (tj. svět, jemuž vévodí Amerika či Západ).

Multipolarita je idea politická, ale netýká se jen mocenských vztahů. Odmítá představu, že existuje jediný civilizační ideál, jemuž by se všechny země měly přizpůsobit. Různé regiony světa mají různé dějiny, což tamním národům dává odlišné představy o tom, jak žít, jak si vládnout a vydělávat. Každé takové dějiny si zaslouží úctu: neexistuje žádná „správná“ cesta do budoucnosti.