PEKING – Na počátku roku 2017 oznámila Čína, že do roku 2020 investuje 360 miliard dolarů do obnovitelných zdrojů energie, a také plány na výstavbu 85 uhelných elektráren. V březnu oznámily čínské autority, že země již přesahovala oficiální cíle pro energetickou efektivitu, uhlíkatou intensitu a podíl na zdrojích čisté energie. A právě minulý měsíc přišel čínský regulační úřad pro energetiku – Národní energetická správa – s novými opatřeními ke snížení závislosti země na uhlí.
Jsou to pouze poslední indikátory, že Čína je uprostřed energetické transformace, která je poháněna technologickou změnou a klesající cenou obnovitelných zdrojů. Čína však neinvestuje pouze do obnovitelných zdrojů a postupně nevyřazuje uhlí. Odpovídá také za rostoucí podíl globální energetické poptávky, čímž je míněno, že pokračující změna její ekonomiky směrem k růstu zaměřenému na služby a spotřebu bude přetvářet energetický sektor celosvětově.
Současně snižují globální spotřebu zdrojů různí další aktéři, včetně vyšší energetické efektivity v rezidenčních, industriálních a komerčních budovách, a nižší poptávce po energii v dopravě a to díky proliferaci autonomních vozidel a sdílení jízd.
Podle Beyond the Supercycle: How Technology Is Reshaping Resources, nové zprávy od McKinsey Global Institute (MGI), zpomalují tyto trendy růst primární energetické poptávky. Pokud bude rychlé osvojování nových technologií pokračovat, mohla by tato poptávka kulminovat v roce 2025. A s méně intenzivním využíváním energie a zvýšenou efektivitou by energetická produktivita v globální ekonomice mohla během příštích dvou dekád stoupnout o 40-70%.
Zatímco se globální růst v energetické poptávce zpomaluje, čínský podíl v této poptávce roste. Do roku 2035 bude možná Čína tvořit 28% primární energetické poptávky světa, což je nárůst z dnešních 23%, zatímco USA by ve stejné době mohly mít podíl 12%, oproti dnešním 16%.
Čína již v otázce snižování intenzity využívání zdrojů učinila výrazný pokrok: mezi lety 1980 a 2010 narostla její ekonomika osmnáctkrát, ale spotřeba energií pouze pětkrát. Podle dat Světové banky to odráží 70% pokles energetické intenzitě na jednotku HDP.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Ve svém třináctém pětiletém plánu cílí čínská vláda na redukci energetické intenzity o 15% mezi lety 2016 a 2020. A je na dobré cestě tohoto cíle dosáhnout. Na Národním shromáždění dříve tento rok uvedl čínský premiér Li Keqiang, že jen za minulý rok poklesla energetická intenzita Číny o 5%.
Obnovitelné zdroje jsou jedním z důvodů pro klesající intenzitu zdrojů v Číně. Čína doufá, že se v obnovitelných zdrojích stane novým lídrem, proto již teď do domácích obnovitelných zdrojů investuje 100 miliard dolarů ročně. To je dvakrát tolik než USA a více, než je součet takových investic pro USA a EU.
Čína dále investuje 32 miliard dolarů – více než jakákoliv jiná země – do obnovitelných zdrojů v zahraničí, kdy vrcholné čínské firmy čím dál častěji vedou v globálních hodnotových žebříčcích obnovitelné energie. Čínská státní síť má plány na vývoj energetické sítě, která čerpá z větrných turbín a solárních panelů z celého světa. Čínští výrobci solárních panelů mají odhadem 20% výhodu nad jejich americkými partnery, za což vděčí úsporám z rozsahu a pokročilejšímu vývoji dodavatelského řetězce. A čínští výrobci větrných turbín, s tím jak překonávají technologické mezery, nyní drží více než 90% čínského domácího trhu, což je nárůst z pouhých 25% v roce 2002.
Tyto trendy naznačují, že Čína bude hlavním zdrojem poptávky po energii i špičkové technologie, což znamená, že bude mít unikátní příležitost ke globálnímu vedení. Její zkušenost ve snižování energetické náročnosti může sloužit jako návod pro rozvojové země. A její investice do obnovitelných zdrojů doma i ve světě mohou vést k dalším technologickým průlomům, které snižují náklady pro spotřebitele všude.
Čína bude však čelit problémům i při přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie v rámci měnícího se globálního energetického sektoru. Její ekonomie je výrazně závislá na uhlí, což znamená značné náklady při přechodu na další zdroje, jako je zemní plyn či obnovitelné zdroje.
Kromě toho konstrukce solárních panelů a větrných farem v Číně překonala vylepšení v energetické síti, což vede k velkému objemu odpadu. A čínští producenti, stejně jako většina ostatních, cítí rostoucí tlak na snižování nákladů a zvyšování efektivity, čímž vyrovnají celosvětově menší růst poptávky.
Navzdory těmto překážkám by technologické inovace měly čínským producentům pomoci zvýšit produktivitu a zajistit úsporu konzumentům. Podle MGI by do roku 2035 mohly změny v nabídce a poptávce u hlavních komodit vyústit v celkové uspoření nákladů ve výši 900 miliard až 1,6 bilionu dolarů celosvětově.
Rozsah těchto úspor bude záviset nejen na tom, jak rychle se podaří zavést novou technologii, ale také na tom, jak se novému prostředí přizpůsobí politici a firmy. Bude to však především záviset na Číně.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
When comparing Ukraine’s situation in 2024 to Europe’s in 1941, Russia’s defeat seems entirely possible. But it will require the West, and the US in particular, to put aside domestic political squabbles and muster the political will to provide Ukraine with consistent and robust military and financial assistance.
compare Russia's full-scale invasion to World War II and see reason to hope – as long as aid keeps flowing.
Current debates about Israeli policy are rife with double standards, leading to absurd decisions like Germany’s recent cancellation of a pro-Palestinian gathering. By quashing legitimate speech and assembly, an Israel-aligned establishment risks inciting precisely the kind of anti-Semitism that it wants to prevent.
worries that the double standards applied on Israel’s behalf will lead to an anti-Semitic backlash.
PEKING – Na počátku roku 2017 oznámila Čína, že do roku 2020 investuje 360 miliard dolarů do obnovitelných zdrojů energie, a také plány na výstavbu 85 uhelných elektráren. V březnu oznámily čínské autority, že země již přesahovala oficiální cíle pro energetickou efektivitu, uhlíkatou intensitu a podíl na zdrojích čisté energie. A právě minulý měsíc přišel čínský regulační úřad pro energetiku – Národní energetická správa – s novými opatřeními ke snížení závislosti země na uhlí.
Jsou to pouze poslední indikátory, že Čína je uprostřed energetické transformace, která je poháněna technologickou změnou a klesající cenou obnovitelných zdrojů. Čína však neinvestuje pouze do obnovitelných zdrojů a postupně nevyřazuje uhlí. Odpovídá také za rostoucí podíl globální energetické poptávky, čímž je míněno, že pokračující změna její ekonomiky směrem k růstu zaměřenému na služby a spotřebu bude přetvářet energetický sektor celosvětově.
Současně snižují globální spotřebu zdrojů různí další aktéři, včetně vyšší energetické efektivity v rezidenčních, industriálních a komerčních budovách, a nižší poptávce po energii v dopravě a to díky proliferaci autonomních vozidel a sdílení jízd.
Podle Beyond the Supercycle: How Technology Is Reshaping Resources, nové zprávy od McKinsey Global Institute (MGI), zpomalují tyto trendy růst primární energetické poptávky. Pokud bude rychlé osvojování nových technologií pokračovat, mohla by tato poptávka kulminovat v roce 2025. A s méně intenzivním využíváním energie a zvýšenou efektivitou by energetická produktivita v globální ekonomice mohla během příštích dvou dekád stoupnout o 40-70%.
Zatímco se globální růst v energetické poptávce zpomaluje, čínský podíl v této poptávce roste. Do roku 2035 bude možná Čína tvořit 28% primární energetické poptávky světa, což je nárůst z dnešních 23%, zatímco USA by ve stejné době mohly mít podíl 12%, oproti dnešním 16%.
Čína již v otázce snižování intenzity využívání zdrojů učinila výrazný pokrok: mezi lety 1980 a 2010 narostla její ekonomika osmnáctkrát, ale spotřeba energií pouze pětkrát. Podle dat Světové banky to odráží 70% pokles energetické intenzitě na jednotku HDP.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Ve svém třináctém pětiletém plánu cílí čínská vláda na redukci energetické intenzity o 15% mezi lety 2016 a 2020. A je na dobré cestě tohoto cíle dosáhnout. Na Národním shromáždění dříve tento rok uvedl čínský premiér Li Keqiang, že jen za minulý rok poklesla energetická intenzita Číny o 5%.
Obnovitelné zdroje jsou jedním z důvodů pro klesající intenzitu zdrojů v Číně. Čína doufá, že se v obnovitelných zdrojích stane novým lídrem, proto již teď do domácích obnovitelných zdrojů investuje 100 miliard dolarů ročně. To je dvakrát tolik než USA a více, než je součet takových investic pro USA a EU.
Čína dále investuje 32 miliard dolarů – více než jakákoliv jiná země – do obnovitelných zdrojů v zahraničí, kdy vrcholné čínské firmy čím dál častěji vedou v globálních hodnotových žebříčcích obnovitelné energie. Čínská státní síť má plány na vývoj energetické sítě, která čerpá z větrných turbín a solárních panelů z celého světa. Čínští výrobci solárních panelů mají odhadem 20% výhodu nad jejich americkými partnery, za což vděčí úsporám z rozsahu a pokročilejšímu vývoji dodavatelského řetězce. A čínští výrobci větrných turbín, s tím jak překonávají technologické mezery, nyní drží více než 90% čínského domácího trhu, což je nárůst z pouhých 25% v roce 2002.
Tyto trendy naznačují, že Čína bude hlavním zdrojem poptávky po energii i špičkové technologie, což znamená, že bude mít unikátní příležitost ke globálnímu vedení. Její zkušenost ve snižování energetické náročnosti může sloužit jako návod pro rozvojové země. A její investice do obnovitelných zdrojů doma i ve světě mohou vést k dalším technologickým průlomům, které snižují náklady pro spotřebitele všude.
Čína bude však čelit problémům i při přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie v rámci měnícího se globálního energetického sektoru. Její ekonomie je výrazně závislá na uhlí, což znamená značné náklady při přechodu na další zdroje, jako je zemní plyn či obnovitelné zdroje.
Kromě toho konstrukce solárních panelů a větrných farem v Číně překonala vylepšení v energetické síti, což vede k velkému objemu odpadu. A čínští producenti, stejně jako většina ostatních, cítí rostoucí tlak na snižování nákladů a zvyšování efektivity, čímž vyrovnají celosvětově menší růst poptávky.
Navzdory těmto překážkám by technologické inovace měly čínským producentům pomoci zvýšit produktivitu a zajistit úsporu konzumentům. Podle MGI by do roku 2035 mohly změny v nabídce a poptávce u hlavních komodit vyústit v celkové uspoření nákladů ve výši 900 miliard až 1,6 bilionu dolarů celosvětově.
Rozsah těchto úspor bude záviset nejen na tom, jak rychle se podaří zavést novou technologii, ale také na tom, jak se novému prostředí přizpůsobí politici a firmy. Bude to však především záviset na Číně.