Kořeny rivality mezi Čínou a Japonskem

BOSTON – Protijaponské protesty, jimiž nadále víří Čína, jsou jen další známkou vzestupu mocného čínského nacionalismu. Národní cítění se po stovce let pomalého rozdmýchávání mezi čínskými intelektuály v posledních dvou desítkách let ekonomického boomu Číny zmocnilo vědomí tamního lidu a přetvořilo jej. Toto masové národní povědomí vymrštilo čínský kolos do celosvětové konkurenční soutěže, aby získal mezinárodní postavení souměřitelné s obrovskými kapacitami země a s představou čínského lidu o oprávněném místě jejich země ve světě.

Překotně, viditelně a nevyhnutelně došlo k vzestupu Číny. Naše éra se skutečně nejspíš zapíše do dějin jako období zrodu nového globálního řádu s Čínou za kormidlem.

Soupeřivé národní povědomí – představa, že vlastní důstojnost jedince je nedílně spjata s prestiží jeho „národa“ – proniklo do myšlení čínské duchovní smetánky v letech 1895 až 1905. V roce 1895 podlehla Čína Japonsku, maličkému agresorovi, jemuž Číňané přezíravě říkali wa (trpaslík). Čína už byla uvyklá na hašteření chamtivých západních mocností o její bohatství, ale zůstávala sebejistá v přesvědčení o bezvýznamnosti těchto velmocí. Útok Japonska, zrnka prachu z jejího záhumenku, však touto sebedůvěrou otřásl a byl pociťován jako šokující a nepřijatelné pokoření.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/kwNzTQ8/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.