HONGKONG – Západ od konce studené války investoval obrovské množství prostředků do snah přivodit v Číně politickou liberalizaci, mimo jiné skrze programy na podporu vlády práva, občanské společnosti, transparentnosti a vládní odpovědnosti. Výsledky jsou neuspokojivé. Čína, kde ani zdaleka nesílí demokracie, upadá v poslední době k tvrdému autoritářství. Teď navíc investuje prostředky do snah přivodit ve světových demokraciích změny podle vlastního gusta.
Protlačování čínského vlivu na Západě je tématem mediálních zpráv a studií think tanků a vyvolalo obavy vysoce postavených politiků, od amerického viceprezidenta Mika Pence po bývalého australského premiéra Malcolma Turnbulla. „Vlivové působení“ Číny podle nich zahrnuje pěstování vztahů se západními politiky, zakládání Konfuciových institutů po celém světě k propagaci čínského jazyka a kultury, rozšiřování globálního dosahu sítí oficiální čínské propagandy a dary ve prospěch akademických institucí a výměnné programy s nimi.
Jak se mají západní liberální demokracie postavit k Číně, která se drží jedné ze stránek jejich vlastního scénáře, když zneužívá jejich otevřenosti, aby prosazovala své ideologické a geopolitické cíle?
HONGKONG – Západ od konce studené války investoval obrovské množství prostředků do snah přivodit v Číně politickou liberalizaci, mimo jiné skrze programy na podporu vlády práva, občanské společnosti, transparentnosti a vládní odpovědnosti. Výsledky jsou neuspokojivé. Čína, kde ani zdaleka nesílí demokracie, upadá v poslední době k tvrdému autoritářství. Teď navíc investuje prostředky do snah přivodit ve světových demokraciích změny podle vlastního gusta.
Protlačování čínského vlivu na Západě je tématem mediálních zpráv a studií think tanků a vyvolalo obavy vysoce postavených politiků, od amerického viceprezidenta Mika Pence po bývalého australského premiéra Malcolma Turnbulla. „Vlivové působení“ Číny podle nich zahrnuje pěstování vztahů se západními politiky, zakládání Konfuciových institutů po celém světě k propagaci čínského jazyka a kultury, rozšiřování globálního dosahu sítí oficiální čínské propagandy a dary ve prospěch akademických institucí a výměnné programy s nimi.
Jak se mají západní liberální demokracie postavit k Číně, která se drží jedné ze stránek jejich vlastního scénáře, když zneužívá jejich otevřenosti, aby prosazovala své ideologické a geopolitické cíle?