Peking – Změna klimatu je vážnou výzvou pro lidstvo a udržitelný rozvoj, která vyžaduje jak proaktivní reakce, tak koordinované úsilí mezinárodního společenství.
Čína opatřením k řešení změny klimatu připisuje velkou váhu. V roce 2007 ustavila Národní vůdčí skupinu ke změně klimatu, jíž předsedá premiér Wen Ťia-pao. V tomtéž roce Čína uveřejnila svůj Národní program ke změně klimatu , vůbec první mezi rozvojovými zeměmi.
V Národním programu ke změně klimatu si Čína stanovila cíl snížit do roku 2010 spotřebu energie na jednotku HDP o zhruba 20% oproti úrovni z roku 2005 a ve Střednědobém a dlouhodobém plánu rozvoje obnovitelné energie si Čína ještě dala za cíl zvýšit podíl obnovitelné energie ve skladbě primární energie na 10% do roku 2010 a na 15% do roku 2020.
Ke splnění těchto cílů Čína přijala řadu účinných politik a opatření a dosáhla pozoruhodného pokroku. Zaprvé, Číně se v letech 2006, 2007 a 2008 podařilo snížit energetickou spotřebu na jednotku HDP o 1,79%, 4,04% a 4,59%, což zřetelně dává vyhlídky na splnění 20% mety do roku 2010.
Zadruhé, v letech 2006 až 2008 Čína uzavřela malé tepelné elektrárenské jednotky s celkovým instalovaným výkonem 34,21 GW, odbourala 60,59 milionů tun kapacit zastaralé výroby oceli, 43,47 milionů tun kapacit tavby železa a 140 milionů tun kapacit výroby cementu. Všechny tyto kroky výrazně snížily znečišťování prostředí.
Zatřetí, v letech 2000 až 2008 Čína zvýšila instalovaný výkon svých větrných elektráren z 340 MW na 10 GW, vodních elektráren ze 79,35 GW na 163 GW a jaderných elektráren z 2,1 GW na 9,1 GW. Dále vyvinula obrovské úsilí ke snížení emisí skleníkových plynů vznikajících v zemědělství a na venkově. Ke konci roku 2007 víc než 26,5 milionu venkovských domácností používalo domácí bioplynové digestoře, čímž se předešlo emisím CO2 v rozsahu 44 milionů tun.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Začtvrté, Čína své uhlíkové jímky rozšířila propagací zalesňování. Zalesněnost Číny se zvýšila z 12% na počátku 80. let minulého století na dnešních 18,21%.
Letos Čína dokončí sestavování programů ke změně klimatu v jednotlivých provinciích po celé zemi. Ty budou prosazovat účinnou realizaci Národního programu ke změně klimatu .
V čínském balíčku hospodářské stimulace je dále vyhrazeno 210 miliard jüanů na úspory energií, odstraňování zdrojů znečištění a projekty na ochranu ekosystémů, 370 miliard jüanů na strukturální adaptaci ekonomiky a technologickou modernizaci a 400 miliard jüanů na nové energeticky efektivnější bydlení, které bude využívat ekologicky šetrné materiály. Kromě toho se vynaloží 370 miliard jüanů na zlepšení životních úrovní na venkově pomocí ekologicky příznivých a udržitelných způsobů.
Čína vyvíjí obrovské úsilí v boji proti změně klimatu navzdory tomu, že je stále rozvojovou zemí s nízkými příjmy a s HDP na hlavu ve výši pouhých 3000 dolarů. Ostatně podle měřítek Organizace spojených národů v Číně stále žije 150 milionů obyvatel v chudobě. Čína nemá jinou možnost než se věnovat udržitelnému rozvoji, aby splnila základní potřeby svého lidu a vykořenila chudobu. Svět si může být jistý tím, že Čína během tohoto procesu vyvine veškeré úsilí, aby se vypořádala se změnou klimatu.
Mezinárodní společenství si dělá velká naděje, že v Kodani dosáhne kladného výsledku. Z čínského pohledu klíč k úspěchu v Kodani spočívá v uskutečnění úplné, efektivní a setrvalé realizace Rámcové úmluvy a jejího Kjótského protokolu (KP). Účastníci KP z řad vyspělých zemí musí své emise skleníkových plynů do roku 2020 kolektivně snížit přinejmenším o 25-40% pod úroveň z roku 1990.
Vyspělé země, které se KP neúčastní, by měly učinit srovnatelné závazky s kvantifikovanými cíli snižování emisí. Vyspělé země by také měly splnit své závazky plynoucí z Rámcové úmluvy a zajistit finanční podporu a technologický transfer, aby rozvojovým zemím umožnily změnu klimatu účinně řešit.
Navíc je třeba vytvořit vhodné mechanismy a institucionální opatření pro adaptaci, finanční podporu a přenos technologií. Rozvojové země zavedou národně adekvátní zmírňovací opatření, a to v kontextu udržitelného rozvoje a s měřitelnou, doložitelnou a ověřitelnou podporou v oblasti financování, technologií a budování kapacit.
Světová finanční krize nepochybně problém změny klimatu ztížila. Avšak jelikož změna klimatu je mnohem dalekosáhlejší a vážnější výzva, svět nesmí rezignovat na svou rozhodnost a odhodlání se s ní vypořádat. Ostatně bude-li se k mezinárodní finanční krizi vhodně přistupovat, může se změnit v příležitost k oboustrannému vítězství ochrany klimatu a hospodářského rozvoje.
Čína bude nadále s hlubokým smyslem pro zodpovědnost za své občany a celou lidskou rasu uskutečňovat proaktivní politiky a opatření zaměřená na řešení změny klimatu a vyvíjet nepolevující snahy o ochranu pozemské soustavy.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Contrary to what former US President Donald Trump would have the American public believe, no president enjoys absolute immunity from criminal prosecution. To suggest otherwise is to reject a bedrock principle of American democracy: the president is not a monarch.
explains why the US Supreme Court must reject the former president's claim to immunity from prosecution.
When comparing Ukraine’s situation in 2024 to Europe’s in 1941, Russia’s defeat seems entirely possible. But it will require the West, and the US in particular, to put aside domestic political squabbles and muster the political will to provide Ukraine with consistent and robust military and financial assistance.
compare Russia's full-scale invasion to World War II and see reason to hope – as long as aid keeps flowing.
Peking – Změna klimatu je vážnou výzvou pro lidstvo a udržitelný rozvoj, která vyžaduje jak proaktivní reakce, tak koordinované úsilí mezinárodního společenství.
Čína opatřením k řešení změny klimatu připisuje velkou váhu. V roce 2007 ustavila Národní vůdčí skupinu ke změně klimatu, jíž předsedá premiér Wen Ťia-pao. V tomtéž roce Čína uveřejnila svůj Národní program ke změně klimatu , vůbec první mezi rozvojovými zeměmi.
V Národním programu ke změně klimatu si Čína stanovila cíl snížit do roku 2010 spotřebu energie na jednotku HDP o zhruba 20% oproti úrovni z roku 2005 a ve Střednědobém a dlouhodobém plánu rozvoje obnovitelné energie si Čína ještě dala za cíl zvýšit podíl obnovitelné energie ve skladbě primární energie na 10% do roku 2010 a na 15% do roku 2020.
Ke splnění těchto cílů Čína přijala řadu účinných politik a opatření a dosáhla pozoruhodného pokroku. Zaprvé, Číně se v letech 2006, 2007 a 2008 podařilo snížit energetickou spotřebu na jednotku HDP o 1,79%, 4,04% a 4,59%, což zřetelně dává vyhlídky na splnění 20% mety do roku 2010.
Zadruhé, v letech 2006 až 2008 Čína uzavřela malé tepelné elektrárenské jednotky s celkovým instalovaným výkonem 34,21 GW, odbourala 60,59 milionů tun kapacit zastaralé výroby oceli, 43,47 milionů tun kapacit tavby železa a 140 milionů tun kapacit výroby cementu. Všechny tyto kroky výrazně snížily znečišťování prostředí.
Zatřetí, v letech 2000 až 2008 Čína zvýšila instalovaný výkon svých větrných elektráren z 340 MW na 10 GW, vodních elektráren ze 79,35 GW na 163 GW a jaderných elektráren z 2,1 GW na 9,1 GW. Dále vyvinula obrovské úsilí ke snížení emisí skleníkových plynů vznikajících v zemědělství a na venkově. Ke konci roku 2007 víc než 26,5 milionu venkovských domácností používalo domácí bioplynové digestoře, čímž se předešlo emisím CO2 v rozsahu 44 milionů tun.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Začtvrté, Čína své uhlíkové jímky rozšířila propagací zalesňování. Zalesněnost Číny se zvýšila z 12% na počátku 80. let minulého století na dnešních 18,21%.
Letos Čína dokončí sestavování programů ke změně klimatu v jednotlivých provinciích po celé zemi. Ty budou prosazovat účinnou realizaci Národního programu ke změně klimatu .
V čínském balíčku hospodářské stimulace je dále vyhrazeno 210 miliard jüanů na úspory energií, odstraňování zdrojů znečištění a projekty na ochranu ekosystémů, 370 miliard jüanů na strukturální adaptaci ekonomiky a technologickou modernizaci a 400 miliard jüanů na nové energeticky efektivnější bydlení, které bude využívat ekologicky šetrné materiály. Kromě toho se vynaloží 370 miliard jüanů na zlepšení životních úrovní na venkově pomocí ekologicky příznivých a udržitelných způsobů.
Čína vyvíjí obrovské úsilí v boji proti změně klimatu navzdory tomu, že je stále rozvojovou zemí s nízkými příjmy a s HDP na hlavu ve výši pouhých 3000 dolarů. Ostatně podle měřítek Organizace spojených národů v Číně stále žije 150 milionů obyvatel v chudobě. Čína nemá jinou možnost než se věnovat udržitelnému rozvoji, aby splnila základní potřeby svého lidu a vykořenila chudobu. Svět si může být jistý tím, že Čína během tohoto procesu vyvine veškeré úsilí, aby se vypořádala se změnou klimatu.
Mezinárodní společenství si dělá velká naděje, že v Kodani dosáhne kladného výsledku. Z čínského pohledu klíč k úspěchu v Kodani spočívá v uskutečnění úplné, efektivní a setrvalé realizace Rámcové úmluvy a jejího Kjótského protokolu (KP). Účastníci KP z řad vyspělých zemí musí své emise skleníkových plynů do roku 2020 kolektivně snížit přinejmenším o 25-40% pod úroveň z roku 1990.
Vyspělé země, které se KP neúčastní, by měly učinit srovnatelné závazky s kvantifikovanými cíli snižování emisí. Vyspělé země by také měly splnit své závazky plynoucí z Rámcové úmluvy a zajistit finanční podporu a technologický transfer, aby rozvojovým zemím umožnily změnu klimatu účinně řešit.
Navíc je třeba vytvořit vhodné mechanismy a institucionální opatření pro adaptaci, finanční podporu a přenos technologií. Rozvojové země zavedou národně adekvátní zmírňovací opatření, a to v kontextu udržitelného rozvoje a s měřitelnou, doložitelnou a ověřitelnou podporou v oblasti financování, technologií a budování kapacit.
Světová finanční krize nepochybně problém změny klimatu ztížila. Avšak jelikož změna klimatu je mnohem dalekosáhlejší a vážnější výzva, svět nesmí rezignovat na svou rozhodnost a odhodlání se s ní vypořádat. Ostatně bude-li se k mezinárodní finanční krizi vhodně přistupovat, může se změnit v příležitost k oboustrannému vítězství ochrany klimatu a hospodářského rozvoje.
Čína bude nadále s hlubokým smyslem pro zodpovědnost za své občany a celou lidskou rasu uskutečňovat proaktivní politiky a opatření zaměřená na řešení změny klimatu a vyvíjet nepolevující snahy o ochranu pozemské soustavy.