PAŘÍŽ – Před čtyřiceti lety, 29. prosince 1978, vydal 11. ústřední výbor Komunistické strany Číny oficiální komuniké ze svého třetího plenárního zasedání, v němž zahájil největší experiment hospodářského růstu v dějinách lidstva. Newspeakem srozumitelným jen pro znalce poměrů uvnitř KS Číny tlumočili vedoucí představitelé země Teng Siao-pchingovo přání a ohlásili řadu bezpříkladných „modernizací“, jež měly proměnit jednu z nejméně rozvinutých zemí světa v čelní hospodářskou velmoc.
V roce 2014 předstihla Čína Spojené státy v roli největší ekonomiky světa (měřeno podle parity kupní síly). Její HDP na obyvatele, který byl v roce 1980 čtyřicetkrát nižší než ve Spojených státech, se od té doby 58krát zvýšil a dnes je nižší jen 3,4krát (podle údajů MMF). V podstatě lze říci, že 15% obyvatel světa zažívalo po dobu čtyřiceti let desetiprocentní růst příjmů ročně.
Závratný vzestup Číny však zároveň rozptýlil tři hlavní mýty o dopadu hospodářského růstu. Prvním mýtem je tvrzení, že růst snižuje nerovnost a zesiluje pocit štěstí. Ekonom Simon Kuznets přišel v roce 1955 s hypotézou, že nerovnost příjmů se v zemích procházejících hospodářským rozvojem prudce zvýší a pak klesne – vznikne tak křivka ve tvaru obráceného „U“ nebo též zvonu. Vzhledem k tempu čínského hospodářského růstu od roku 1978 vyvrací její zkušenost tuto hypotézu účinněji než kterýkoliv jiný případ.
PAŘÍŽ – Před čtyřiceti lety, 29. prosince 1978, vydal 11. ústřední výbor Komunistické strany Číny oficiální komuniké ze svého třetího plenárního zasedání, v němž zahájil největší experiment hospodářského růstu v dějinách lidstva. Newspeakem srozumitelným jen pro znalce poměrů uvnitř KS Číny tlumočili vedoucí představitelé země Teng Siao-pchingovo přání a ohlásili řadu bezpříkladných „modernizací“, jež měly proměnit jednu z nejméně rozvinutých zemí světa v čelní hospodářskou velmoc.
V roce 2014 předstihla Čína Spojené státy v roli největší ekonomiky světa (měřeno podle parity kupní síly). Její HDP na obyvatele, který byl v roce 1980 čtyřicetkrát nižší než ve Spojených státech, se od té doby 58krát zvýšil a dnes je nižší jen 3,4krát (podle údajů MMF). V podstatě lze říci, že 15% obyvatel světa zažívalo po dobu čtyřiceti let desetiprocentní růst příjmů ročně.
Závratný vzestup Číny však zároveň rozptýlil tři hlavní mýty o dopadu hospodářského růstu. Prvním mýtem je tvrzení, že růst snižuje nerovnost a zesiluje pocit štěstí. Ekonom Simon Kuznets přišel v roce 1955 s hypotézou, že nerovnost příjmů se v zemích procházejících hospodářským rozvojem prudce zvýší a pak klesne – vznikne tak křivka ve tvaru obráceného „U“ nebo též zvonu. Vzhledem k tempu čínského hospodářského růstu od roku 1978 vyvrací její zkušenost tuto hypotézu účinněji než kterýkoliv jiný případ.