Začarovaný kruh čínského růstu

LONDÝN – Většina ekonomů má důvod znepokojovat se čínskou ekonomikou – ať už kvůli nízké spotřebě a vysokým vnějším přebytkům, nadměrnému množství průmyslových kapacit, zhoršování kvality životního prostředí nebo vládním intervencím, jako jsou kapitálové kontroly či finanční represe. Mnozí ekonomové si však neuvědomují, že to vše jsou jen příznaky jednoho základního problému: pokřiveného modelu čínského růstu.

Tento model je do jisté míry politicky iniciovaným konstruktem, výsledkem hluboce zakořeněné zaujatosti ve prospěch stavebnictví a průmyslové výroby coby hlavních tahounů hospodářského rozvoje. Tíhnutí k těmto dvěma sektorům sahá až k politice Velkého skoku vpřed v 50. letech minulého století, kdy se tavil železný šrot, aby se splnily přehnaně optimistické cíle produkce oceli, a tím se realizoval Maův sen o rychlé industrializaci.

Dnes se čínská záliba v průmyslové výrobě projevuje v rozsáhlých výrobních a infrastrukturálních projektech podněcovaných přímými i nepřímými vládními dotacemi. A protože tento přístup podporuje investice a vytváří daňové příjmy pro místní vlády, má bezprostřednější pozitivní dopad na HDP než snaha o rozvoj sektoru služeb.

https://prosyn.org/v6CWBdLcs